Když přišli psi

recenze

Wow wow wow!

Tohle je vážně knížka, co CHCETE číst. Pokud čtete romány s historickou tematikou, kdy se do popředí dostávají životní osudy lidí, nesmí vás tento emotivní příběh minout. Když přišli psi je nenápadná knížka, u které byste na první pohled rozhodně nečekali tolik smutku, bolesti, hrůzy a surovosti. A přes to všechno špatné, čím jsem si srkze příběh prošla, bych si dovolila říct, že je v ní i kapka lásky, něhy, vše potkané nadějí, která se mihne jen občas a pokaždé v jiné míře.

Dějištěm se stalo jedno podhorské lázeňské městečko, kde pospolu žijí lidé z obyčejných chalup s těmi, kterým patří vily na nábřeží, pijí čaj z drahých porcelánových servisů a odpočívají v altáncích na svých překrásných zahradách. Přesně v takové vile žila i sebevědomá Živa se svým bratrem Slávkem. A ačkoliv se zprvu zdá, že to ona bude hrdinkou příběhu, brzy čtenář pozná, že to Slávek je ztělesněním všeho dění, které vás nenechá klidnými. V obrovské vile spolu žijí pospolu, se svými partnery, a zažívají historii na vlastní kůži. Prostřednictvím jejich životů poznáváme život na konci války a mrazivou atmosféru počínajícího komunismu. Především zvěrstva, která konali Němci se svými psi zabijáky, mě dokázala hned několikrát rozplakat.

Neskutečné, co autorka dokázala s emocemi. Příběh měl hned několik zapeklitých spojitostí, která byla do puntíku dobře promyšlena. Vytvořila postavy, které mají své světlé i stinné stránky, rozhodují se na základě toho, co je dobré pro ně, leckdy odmítají nahlížet na útrapy ostatních. Skvěle zakomponovala osudy partyzánů v Beskydech, kteří to ani u místních neměli mnohdy jednoduché. Kniha je neoslavuje jako čisté hrdiny, ale ukazuje i jejich druhou tvář, život v napětí a někdy dost těžkou komunikaci s místními, kteří se jim rozhodli pomáhat i za cenu toho, že je Němci postřílí a oběsí ve vsi pro výstrahu – kam se na ně budou povinně chodit dívat děti z mateřské školy.

Knihy byla poskytnuta v rámci spolupráce s AM.

Mistrovský román z poválečných Beskyd. Některá tajemství by měla zůstat navždy skryta – je lepší nevědět, že hrdinové, kterým jsme vystavěli pomníky, ve skutečnosti mnoha lidem ublížili. Živa, Ludmila, Slávek, Ondráš i Karel ma... více

Komentáře (0)