Felicity nemá jednoduchý život. Její rodiče patří mezi ty, kteří s rodičovstvím čekali do poslední biologické chvilky a její matka, jako bývalá jeptiška, stále trpí krizí víry a pocitu nekonečné viny k Bohu.

Nikdo se jí nemůže divit, že se dobrovolně chce vydat do Kábulu s misí dobrovolných lékařů. Jenže ani to jí nevyjde.

Její matka totiž po smrti své matky a Felicitiny babičky náhle mizí a naposledy je viděna s krabicí podivných papírů a zmateným výrazem. Není to zrovna nejlepší kombinace a Felicity je nucena změnit plány a vydat se matku okamžitě hledat.

Netuší ani ona sama, že nalezne více než několik dní nemytou matku, nalezne i příběh své rodiny a střípky se začnou skládat, aby vyjevily minulost její rodiny.

Bohužel takovou, která nevyvolává úsměv, jen zděšení...

Medová smrt dle anotace slibovala poněkud něco jiného, očekávala jsem pátraní ve stylu profesora Langdona, které matku s dcerou sblíží, naštěstí se mi dostalo vyprávění přímo z války a navíc z vrstev, o kterých se často nerománuje.

Vyprávění o Elisabeth Malpran, marnivé operní hvězdě a jejím starším manželu Gustavovi, je strhující. Jejich vzájemná láska je vede skrze hnědou hrůzu, jaká se nenápadně vzmáhá v jejich okolí. S prvními mrtvými přáteli pomalu chápou, že je nejvyšší čas utéct, bohužel až příliš pozdě jim dochází, že čas již pominul.

Totalitní hrůza postupně ukrajuje jednotlivé členy rodiny a nakonec zůstávají pouze děti, bezbranné vůči nacismu a jeho smýšlení. Tehdy se však mladá Deborah, dcera Elisabeth, vzepře osudu a zkusí své štěstí ve hře plné nebezpečí a smrti.

Hře jménem odboj.

Medová smrt je jedna z mnoha knih o druhé světové válce, kterých teď vychází opravdu veliké množství. Jsem ráda, že toto téma neztrácí na své popularitě a i když mnoho těchto knih nelze brát jako dějinně věrné, jsem ráda, že autorům se většinou podaří do knihy vetknout atmosféru zoufalství a smrti. O tom totiž je každá válka. O zbytečnosti umírání i o faktu, že ti, kteří vše způsobí, se ke skutečné hrůze téměř nikdy ani nepodívají.

Za jejich hříchy a rozmary platí ti nejobyčejnější lidé a i když rodina Elisabeth Malpran z příběhu mezi ty nejobyčejnější tak docela nepatří a příběh je pojat z trochu jiného pohledu, jejich štěstí bylo rozdrceno ocelovou pěstí zvůle a nenávisti.

Kniha je velmi poutavým čtením a nabízí zpopularizovaný pohled do válečných dnů německé smetánky, ani ta ale nemohla a nesměla být v klidu. Nechat se ukolébat bylo v oněch dnech nebezpečným rozmarem a platilo se za něj cenou nejvyšší.

V prvních dnech měsíce ledna vyjde pokračování jménem Marlene, na knihu mám zálusk a netrpělivě ji vyhlížím. Opravdu mě zajímá, jak to bude dál s jednou z velice zajímavých postav příběhu.

Také se bohužel musím připojit ke kritikům chyb v knize, bylo jich dost a některé v textu působily velmi rušivě, například bylo jednou prohozena i jména, což způsobilo zmatek.

Naštěstí byl jinak příběh velmi zajímavý, snad bude korektura Marlene o něco lepší.

Je škoda, že jinak dobrý příběh ztrácí na méně kvalitní práci s textem samotným, byť nakladatelství Omega je tím zřejmě pověstné, není v tom zdaleka samo. Ale to už patří jinam.

---

Medová smrt Hanni Münzer

Věnováno ženám odboje za druhé světové války. Byly to hrdinky. "Mou největší chybou bylo, že jsem Hitlerovi vzala zbraň. Měla jsem ho nechat se zabít! " – Helene Hanfstaengl, 1959 Jak daleko zajde matka, aby zachránila své děti? J... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---