Kvalitní naučná kniha pro genetickou metodu čtení

recenze

Kniha je opravdu velmi kvalitní základní vzdělávací knížkou pro děti, které se učí číst genetickou metodou čtení. Syn ji začal číst před Vánoci v první třídě, sotva uměl písmena, a opravdu jsou jednotlivé příběhy sestaveny dle obtížnosti tak, aby je dítě postupně zvládlo číst. Od třípísmenných, po ta více písmenná.
Zasekávali jsme se akorát na některých zkrácených slovech či pro synka neznámých obratech ("ba ne", "nač jsou", "křik" místo "křikl") a trochu hůř se syn v textu orientoval, protože takovými zvláštně jednoduchými větami s jednoduchými slovy prostě normálně nemluví. Je to věčné dilema, zda mít knihu, která je po formální stránce dokonalou čítankou a "učebnicí" čtení a nebo mít knihu, která je půvabně sepsaná a má své kouzlo. Tato kniha spíš patří do první kategorie.

Na výuku čtení to ale bylo skvělé a syn mohl číst o oblíbených autíčkách a bagrech atd. Příběhy mají pointu a jsou i poučné, což si velmi cením. Bavili jsme se o tom, co se jednotlivým vozidlům stalo a proč, syn dokázal příběh po přečtení vysvětlit a svými slovy říct, o čem děj byl (to je to kouzlo genetické metody čtení,... dítě opravdu ví, o čem čte).

Pokud však mám srovnání s jinou knihou - knihou "Kos je bos", sáhnu vždy raději po ní. Kniha "Auta, vlaky, bagry taky" totiž postrádá takové to kouzlo jednoduchosti a lehkosti čtení. Poprvé, když syn knihu viděl, tak se vyděsil. Stránky jsou totiž plné textu. Sice je prokládají stránky s obrázky, ale prostě toho textu tam je opravdu hodně. Aby ne, je to prostě vlastně "učebnice" a nadrilovat dítě čtení, o to tady vlastně jde. Ale syna množství textu děsilo. Opravdu. Nechtěl ze začátku vůbec číst. Příběhy pro něj byly zdlouhavé a namáhavé (i já jako rodič bych je rozhodně krátila, často se tam věty opakují a zbytečně se to prodlužuje).

Každopádně jako učebnice čtení je ale kniha opravdu kvalitní a moc pěkně udělaná. Rodiče s její pomocí mohou dítěti pomoct, aby se opravdu číst naučilo. Příběhy jsou složitostí dobře odstupňované, dítě postupuje na náročnější a náročnější úroveň. Tematicky jde o trefu do černého, přece jen u spousty dětí, hlavně kluků, prostě auta a bagry vedou. Ale že by tato kniha v mém dítěti podnítila nějakou tu lásku ke čtení? To se prostě u nás nestalo. Pokud chce pyšně někomu ukázat, které knihy jako prvňáček opravdu přečetl, sáhne po jiných.

Potřebuje auto pět kol? A co se stane, když je loď moc rychlá? O čem sní vlak? Pohádky o autech, vlacích, letadlech, lodích a dokonce i jedné ponorce vychází ze zásad genetické metody výuky čtení. Pohádky jsou psány velkými tiskac... více

Komentáře (0)