Základní knížka pro genetickou metodu čtení

recenze

Zvířátka (2010) / jitka_dankova

Tato knížka je klasikou mezi knihami pro genetickou metodu čtení. Doporučí Vám ji kvalitní školy, doporučí ji kamarádi, rodiče i diskuzní fóra na internetu. A není se co divit, po didaktické stránce jde o precizně zpracovanou vzdělávací knížkou pro děti. Dítě ji může číst už na podzim v první třídě, sotva co se učí první písmena. Jednotlivé příběhy sestavené podle obtížnosti, aby je dítě postupně zvládlo číst. Od třípísmenných, po ta více písmenná.

Důraz na správnou didaktickou stránku věci je zároveň i malým prokletím knížky. Reálně se totiž třeba mému synovi vlastně četla hůř. Jen kvůli tomu, že na takto krátké věty o krátkých slovech a krátkých slovních obratech vlastně není ze života zvyklý. Na třípísmenných slovech se základními písmeny se složitě chystá nějaký smysluplný příběh, a tak jsme si četli o myši Bobovi, který spí, jde ven a pak zase spí. Dítě bylo zmatené, co že to vlastně čte a o čem to je.

Na výuku čtení je kniha samozřejmě skvělá, to ne že ne. Prostě didakticky parádní učebnice či cvičebnice čtení. Příběhy o zvířátkách jsou vhodné jak pro kluky, tak pro děvčata, jednou zakoupenou knížku užijí pak třeba i kamarádi pro své děti a může být putovní.

Pokud však mám srovnání s jinou knihou - knihou "Kos je bos", sáhnu vždy raději po ní. Kniha "Zvířátka" totiž postrádá takové to kouzlo jednoduchosti a lehkosti čtení. Poprvé, když syn knihu viděl, tak se vyděsil. Stránky jsou totiž plné textu. Sice je prokládají stránky s obrázky, ale prostě toho textu tam je opravdu hodně. Aby ne, je to prostě vlastně "učebnice" a nadrilovat dítě čtení, o to tady vlastně jde. Ale syna množství textu děsilo. Opravdu. Nechtěl ze začátku vůbec číst, stejně jako jinou knihu ze stejné řady. Příběhy pro něj byly zdlouhavé a namáhavé (i já jako rodič bych je rozhodně krátila, často se tam věty opakují a zbytečně se to prodlužuje). Vlastně jsme nakonec knihu nikdy nedočetli, protože jsem se bála, že se synkovi čtení na této knize akorát zprotiví a tak jsme sáhli po jiných.

Každopádně jako učebnice čtení je ale kniha opravdu kvalitní a moc pěkně udělaná. Rodiče s její pomocí mohou dítěti pomoct, aby se opravdu číst naučilo. Příběhy jsou složitostí dobře odstupňované, dítě postupuje na náročnější a náročnější úroveň. Tematicky jde o trefu do černého, zvířátka děti obvykle baví. Ale že by tato kniha v mém dítěti podnítila nějakou tu lásku ke čtení? To se prostě u nás nestalo. Pokud chce pyšně někomu ukázat, které knihy jako prvňáček opravdu přečetl, sáhne po jiných.

První čtení, to nic není. Kniha pohádek pro první čtení. Pohádky jsou napsané tak, aby je mohly číst děti, které se teprve naučily písmena a chtějí si procvičovat čtení na jednoduchých příbězích. Texty zároveň odpovídají požad... více

Komentáře (0)