Modrý slon v porcelánu

recenze

Babišovo Palermo I (2021) / katy238

Při recenzování knih se snažím být vždy apolitická. Jasně, při sepisování dojmů z knihy o procesu s dr. Miladou Horákovou nebo vzpomínek kohokoliv, kdo prošel koncentračním táborem či jakýmikoliv represemi totalitního režimu se neočekává, že budu pět chválu na vraždění a nekonečné utrpení nevinných, ale při četbě a následném, zdráhám se napsat hodnocení, knih o současné politice, se už pohybuje recenzent na horké půdě. Jedná se totiž vždy jen o knihu a její podání, styl, koncept, jazyk a bylo by dobré se vyvarovat jakýmkoliv politickým názorům či tendenčním frázím.

Někde to jde lépe, někde to jde hůře a bude mnou snahou nepustit svůj politický a ryze subjektivní názor mezi následující řádky. Budu si držet pěsti. V nadpisu si nechávám svobodu, protože mě to baví.

Jaroslav Kmenta je novinářem, jehož práce a působení jsou trochu známější, než třeba u jiných, i díky tématům, kterými se zaobírá. Velice zajímavé jsou trilogie o Radovanu Krejčířovi (budiž mu cela na jihu Afriky lehká) nebo o Františku Mrázkovi, dále Svědek na zabití, knihy, které se politikou dotýkají už z principu osobností tématu knih, jeho další tvorba však už zasahuje do současné či nedávno minulé politické scény o dost více. Spíše jí prochází jako nůž máslem a nastavuje zrcadlo. A protože zrcadlo je stavěné odrážet skutečnost, není vždy jeho odraz hezký a líbivý, jakkoliv je snaha kohokoliv mít odraz co nejlepší, což je snaha jakéhokoliv politika a jeho strany. A ano, některá zrcadla jsou pokřivená a matoucí. Těm se však nyní vyhneme.

Hnusnou stranu nikdo volit nebude, případně musí být hnusná tak, aby se to líbilo hlavně jejím voličům. K tomu je však od původní ideje dlouhá cesta a vede vždy nakonec přes volební urny a hlasovací lístky z jemného papíru (jsou perfektní pro psaní na stroji, už aby byly volby). A právě o cestě strany ANO a jejího předsedy, všeobecně známého a proslulého Andreje Babiše, pojednává první část práce Jaroslava Kmenty. Od díla Boss Babiš se kniha liší tím, že se již zaobírá výhradně působením obou zmiňovaných (strana a její předseda) na politické scéně a později ve vládě, a do minulosti odkazuje jen v přímých souvislostech s dnešním děním. Případně je v textu přímo zmíněno, že o tomto bylo již psáno v knize Boss Babiš.

Ke knize samotné. Je rozdělena do třinácti přehledných kapitol, uvedena prologem a ukončena epilogem. Autor nás provází vznikem strany ANO, jejími původními idejemi, naleznete zde výpovědi tzv. odpadlíků, kteří uskupení opustili z mnoha důvodů. Každá z kapitol je rozdělena do přehledných odstavců, které na sebe příjemně navazují a přitom umožňují čtenáři na chvíli plynule přerušit čtení, text se na něj nevalí jako nekonečná lavina, což se může hodit, pokud se bude potřebovat třeba z jakéhokoliv důvodu vydýchat.

Jaroslav Kmenta se nevyhýbá ani známějším kauzám a uvádí je do souvislostí s děním ve straně, popisuje i působení kolem strany ANO ve vládě, způsob jejího vládnutí, personální obsazení mnoha postů a důsledky těchto změn na život v naší zemi, ať už na podnikatelskou sféru, politiku dotačních programů, různé soudní spory v tomto ohledu vedené a celkový obraz naší země u zahraničních partnerů. To vše je stále vedeno s odkazy na svědectví a rozhovory, případně i na již vydané články a reportáže.

Za knihou je vidět velký kus práce a autor se nevyhýbá ani osobním zážitkům s uskupením ANO, jejími členy a jejich působením, kdy i dnes mohou lidé na různých postech ovlivnit něco takového, jako konání besedy nebo zrušení pracovního místa. Ale to tu bylo asi vždycky, abych nebyla subjektivní. Politika vždy hýbala světem, a jestli dnes zasahuje více do běžného života, nechám na uvážení každého.

Aktuální je shrnutí dění kolem pandemie Covidu v poslední kapitole, kdy autor vypichuje to nejdůležitější, protože mnoho věcí, které se v posledním roce a půl děly není důsledek tady a teď s virem, ale pohybu kolosu, který tady byl od roku 2017 ve vládě, činil rozhodnutí, která se svými následky zhustila až při pandemii. Dalo by se říct, že jisté problémy tu už byly, ale všímat jsem si jich třeba já osobně začala pořádně, až nás pandemie připoutala za dne na den doma. Tedy doma přímo ne, málem jsme uvízli v Africe a část našeho majetku se pomalu plaví do Evropy až v těchto dnech, ale teprve tehdy mi došlo, co se vlastně děje, kdo o tom rozhoduje a jak. Není to nic, čím bych se měla chlubit, ale už je to tak.

Bylo tedy zajímavé se i prostřednictvím této knihy tzv. dovzdělat a zjistit něco více z historie politické scény. Ať se to komukoliv líbí více či méně, strana ANO je tu s námi již dlouho a tohle je jeden z pohledů na ni. Komu se líbit nebude, na opačné straně názorového spektra prý taky něco vyšlo a rozdává se to zadarmo po kamionech, tak možností udělat si obrázek z více stran je stále dost.

Je to zajímavé čtení, tím, že je opravdu z doby tady a teď, tak v ní čtenář nalezne jména firem či osob, které zřejmě zná z běžného či pracovního života. Já třeba některé i z osobního styku a zažila jsem mnohá překvapení, něco člověk nečeká a z pozice běžného občana si nevšimne. Je možné, že pokud se knihu odhodláte přečíst, zažijete mezi řádky autorova pátrání podobná překvapení.

Rozhodně ji však doporučuji každému, kdo má zájem o veřejné dění, nespokojí se jen s povrchním pohledem na věc a nebojí se nepříjemných zjištění. Těch bylo bohužel za uplynulý rok docela dost, ale zase na druhou stranu věřím, že vzbudily u mnoha lidí zájem o politiku a to je hodně důležité.

Když vše funguje, člověk je rád, že to nemusí řešit, ale aby to tak bylo, musí se to sem tam řešit doopravdy. Tahle kniha přibližuje střípky fungování. Sem tam se zadřou do paty a bolí. Ale i o tom to je. Jak si s nimi nakonec umět poradit.

Projekt Babišovo Palermo mapuje politický život Andreje Babiše v letech 2014 až 2021. Přináší souhrn skutečných důvodů jeho vstupu do politiky a detaily fungování strany ANO. Na rozdíl od knihy Boss Babiš, která vyšla v roce 2017 ... více

Komentáře (0)