Moje velké řecké léto neobstojí ani jako červená knihovna

recenze

Moje velké řecké léto (2024) / Terkaodkafe

S takzvanými romány pro ženy se to má tak, že máme sklony je posuzovat s trochu přivřenýma očima. Přece jenom se jedná o spotřební literaturu, která je určená širokým masám. Ovšem některé knihy neobstojí ani tak. Jako Moje velké řecké léto.

Britské servírce Mandy táhne na třicet. Ve svém manželství je spokojená, ovšem ne tak její manžel, který si pořídí bokovku a odejde ze společné domácnosti. Mandy si vezme v práci volno, sbalí kufr a zamíří na dovolenou do zapadlé vesničky na řecký Rhodos. Tam, i když v tom nemá praxi, chce uspořádat velký mezinárodní hudební festival. S tím jí začne pomáhat syn majitele neprosperujícího penzionu.

Řecko je láska. To ovšem nemohu říci o romantické knize Moje velké řecké léto, která vyšla pod nakladatelskou značkou Red. Celou dobu čtení mi totiž připomínala špatný film od Hallmarku. Nepříliš ambiciózní žena opustí svůj dosavadní život ve velkoměstě, odjede na vesnici a, ač to nikdy nedělala, začne ostatní poučovat, jak mají vést své podnikání. Větší klišé snad ani nejde vymyslet, ale budiž.

Problém se zápletkou nastává v momentě, kdy spatří nevyužité pole a napadne ji, že za tři měsíce uspořádá velký mezinárodní hudební festival. Nemá dodavatele, nemá účinkující, nemá zaměstnance, nemá povolení úřadů, ale (a teď bude následovat spoiler, omlouvám se) vyjde jí to. Jen tak mezi řečí z cizí země všechno zvládne. Neřeší hygienu, zázemí pro účinkující, finance, zajištění záchodů, prostě nic. Neměly by i romantické knihy mít alespoň trochu uvěřitelné zápletky? Klidně přitažené za vlasy, ale mírně reálné?

Autorka Sue Roberts píše čtivě a ve svém románu si vybrala i atraktivní prostředí slunného Řecka. Spolu s hlavní hrdinkou se zúčastníme jedné přípravy musaky, výletu do města Rhodos či náboženského festivalu. Škoda jen, že toho nezažijeme více. Protože jinak je Mandy klasická západní turistka a dělá to, co k dovolené patří, opaluje se, čte knihy a pije jednu vodku za druhou. Těch zmínek o alkoholu je na stránkách knihy na můj vkus až příliš, ale možná je to tím, že hrdinka pracuje v baru.

Na druhou stranu je poměrně dobře popsáno Mandyno pochybování o dosavadním způsobu života a o svém vztahu k manželovi. Dokážu si představit, že se podobně chová spousta žen v její situaci.

Kniha má podle mě nevyužitý potenciál a je to škoda. Také spousta věcí zůstává nedořešena a není to podle mě tím, že by si Sue Roberts chtěla nechat nějaká tajemství. Po dočtení knihy vám hlavou vrtá spousta otázek. Co se stalo s plánovačkou akcí Laurou a jejím manželem? Jak dokázal řecký penzion fungovat v podstatě bez zaměstnanců? Jak velké byly časové skoky mezi kapitolami, když nejlepší kamarádka hrdinky se jen tak mezi řečí zmínila o potencionálním úlovku a hned za dvě stránky s ním měla vážný vztah? Byl festival pouze jednorázovou záležitostí? Nic z toho se bohužel nedozvíme.

Možná jsem až příliš kritická, ale některé věci mi v knihách vadí. A tady se toho nastřádalo až přes míru. Proto knihu rozhodně nemohu s klidným srdcem doporučit. Ani toho Řecka tam není dost na to, aby to vyvážilo všechny problematické části.

Bezstarostná Mandy, které je kousek pod třicet, si myslela, že bude navždycky provdaná za svou první lásku Dannyho. Když zjistí, že ji její dokonalý manžel podvedl, uvědomí si, že přišel čas provést velké změny. Ale co teď Mand... více

Komentáře (0)