Na místo recenze dopis Janu Burianovi - Jan Burian: Nežádoucí návraty E. F. Buriana

recenze

Nežádoucí návraty E. F. Buriana (2012) / Sandik

Milý Jane,

čtu právě "Nežádoucí návraty EFB", je to mimochodem skvěle udělaná kniha a napadají mě přitom různé drobnosti, které jsem se rozhodl neponechat si pro sebe.

Především, snažíme se svými slovy svět i člověka zavřít do přesně definovaných pojmů, ale ono to nejde. Tím více u člověka nesmírně citlivého, senzitivního, novátorského s obrovskou fantasií. Je to chumel dojmů, pocitů, myšlenek. Otázky zda-li byl nebo snad nebyl v padesátých letech "proti" jsou z tohoto hlediska jednoduše příliš hrubozrnné. Už jenom proto, že člověk často a v mnoha situacích není jednoznačně rozhodnut. Právě slovo je tím, co nakonec definuje "oficiální pravdu", ale je to stále jen konstrukt, často ekvilibristický a mnohdy hrající roli určitého alibi před veřejností i sebou samým.

Ani osobní deníky z tohoto hlediska nejsou "soukromý pramen", tím spíše, že se opravdu mohl bát domovní prohlídky a takový deník by byl jistě velmi účinným argumentem pro jeho pravověrnost.

Naznačené dilema ostatně asi dost dobře ilustruje Pařeniště, kde mu nepochybně imponovaly oba dva "přístupy", jak ten "intelektuálský", tak ten "stranicky správný". První proto, že přesně z tohoto prostředí vyšel a právě v něm a skrze ně si komunismus a socialismus definoval, druhý proto, že byl zkrátka, "správný", vycizelovaně ideální (a tudíž vlastně nedostupný a tedy podmanivý) a také proto, že ten první přístup se v dané chvíli evidentně zdál ve svých důsledcích na scestí zavádějící. Proces s Horákovou v tom mohl být podstatným katalyzátorem a EFB vskutku mohl komunistické propagandě naivně uvěřit tu oficiální verzi. Mohl a nemusel. Třeba to taky bylo určité alibi...

Záleží ostatně i na tom, jak si on sám definoval a pochopil komunismus, co od něj očekával, zda-li chybně nezaměnil svůj odpor k měšťákům za komunistický odpor k buržoasii. Přitom šlo evidentně o dva zcela odlišné přístupy. EFB totiž zjevně nepovažoval za kořen všeho zla třídní nerovnost, ale lidskou malost. To jsou ovšem setsakra odlišné kategorie.

Dalo by se o tom psát ještě dlouze. Možná by to bylo spíše na osobní rozhovor. Každopádně díky za velmi podnětné čtení!

V dokonalé úctě Váš MŠ

Publikace Nežádoucí návraty E. F. Buriana se pokouší zmapovat osobnost Emila Františka Buriana netradičně, nikoli obvyklou formou teatrologické studie nebo oblíbenou knihou typu řekli o.... Autor, syn EFB, vytvořil mozaiku, v níž ... více

Komentáře (0)