Rozhodně důležitá kniha - Erik Tabery: Opuštěná společnost

recenze

Opuštěná společnost (2017) / Sandik

Důvodem k přečtení téhle knihy bylo to, že čas od času vzbuzuje dosti podivuhodné reakce levicových publicistů. Ti zjevně Eriku Taberymu tak nějak nemohou přijít na jméno a proto mě velmi zajímalo, jestli je v textu knihy vskutku obsaženou to, z čeho jej obviňují. A musím rovnou říci že do jisté míry ano, ovšem zároveň to knihu rozhodně nikterak nediskvalifikuje. Ale popořádku.
Kniha začíná na první pohled dosti rozsáhlým historickým úvodem. Jako historik bych si ovšem troufal tvrdit, že pro pochopení naší současné situace je tento úvod ještě stále nedostatečný a navíc pracující s jinými důrazy než bych očekával či považoval za nutné. Za podstatné a prakticky nezmíněné bych označil především velikost a zeměpisnou polohu České republiky. Jedná se o celistvé území, velmi přesně vymezené horami, posazené doslova na křižovatce mnoha prakticky už od pravěku fungujících komunikačních tras. Zároveň jde o území poměrně malé ve srovnání s rozlohou mnoha větších evropských i mimoevropských států. Přesně tyto okolnosti výrazně formují způsob, jímž obyvatelé české republiky vnímají okolní svět. Nejen historická zkušenost, ale také geografie nás předurčují k postojům poněkud lokajským, k nedůvěře k cizincům, k určité uzavřenosti a zároveň velkému zdůrazňování a přeceňování vlastních předností atp atd.
Většina knihy se věnuje dění po roce 1989. Tabery prozrazuje výbornou orientaci v literatuře, někdy se zdá, že citátů v textu je až příliš, celek je ovšem skloubený velmi organicky, přehledně, úsečně. Je znát, že autorem je člověk běžně zpracovávající maximálně neněkolikastránkové texty. Na jednu stranu se kniha skutečně dobře čte, na druhou stranu autor možná zjednodušuje až příliš. Samostatným typem zjednodušení jsou pak pasáže věnující se "velkým" tématům, například pojmu "pravda". Erik Tabery o ní píše vysloveně "materialistickým" způsobem. Zkoušku z filosofie by s danou definicí jistě neudělal. To je ovšem spíše škoda intelektuální, fakticky tento jinak flagrantní nedostatek vyznění textu příliš neovlivní.
Vyčítat by samozřejmě bylo možné i přízemnější přešlapy. Pokud autor viní ze současného neveselého stavu naší politiky etablované politické strany, není to chyba, postrádám ovšem ještě další podstatný důvod stávající podpory Andreje Babiše či Miloše Zemana, a to je fakt že v mnoha oblastech, především na venkově a v bývalých průmyslových regionech jakými je Ústecko či Ostravsko, se dnes skutečně nežije lépe než před rokem 1989. Pokud je v něčem skutečně oprávněná kritika levicových intelektuálů, je to přesně v tomto.
Také popis současného světa je ale až příliš zjednodušený. Na nárůstu populistů a malém zájmu o novinářskou práci má jistě svůj podíl i určité "zesložiťování" světa. Chybí nám prostor pro globální pohled, nejen pro zahlcenost mnoha dílčími poznatky všeho druhu, ale i proto, že jsme sami neustále zavalováni řadou drobných úkolů. Klipovitá sdělení sociálních sítí jsou v tomto ohledu pouze nejviditelnějším, nikoli nejpodstatnějším projevem.
Na druhou stanu, například pojem "opuštěná společnost" či popis našeho vztahu k Evropě a světu obecně je vskutku nesmírně přesný. Stejně tak mrazivému hodnocení Miloše Zemana či Andreje Babiše nelze vytknout nic. Erik Tabery zde z přehledem dokládá, že je brilantní novinář.
Suma sumárum, "Opuštěná společnost" je důležitá kniha, jíž sice lze vyčítat nedostatek filosofického nadhledu, nikoli však naléhavost... Celkový dojem: 85%

Česká cesta od Masaryka k Babišovi. Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmen... více

Komentáře (0)