Nemáte na mě

recenze

Ďábelské hry (2016) / Jack333

Ani si nedokážete představit, jak mě to baví. Hrát si s vámi všemi. Týrat a vést vás tam, kam potřebuji. Není radno si totiž se mnou zahrávat. Nikdy tak nade mnou nemůžete vyhrát, prohra není mým věrným druhem. A nehodlám to měnit!

Hlavní hrdina jako sociopat. Možná pro někoho nikterak převratná myšlenka, ale pro mě osobně skvěle rozpracovaný profil někoho, kdo „jen“ ponouká k činu. Nevěřil jsem, že si to budu natolik užívat, že se budu strachovat o jednotlivé postavy, které hlavnímu záporákovi padnou do cesty. Protentokrát ale nechybí ani vedlejší postavy, které mají vlastní mysl, jež se do konce knihy někam posune.

Příběh není ale vybudován pomocí sinusoidy, ale naopak prostřednictvím rostoucí křivky, která je neustále obohacována napětím. Situace jsou natolik chytlavé, že vás to nutí, abyste četli a nepouštěli se toho, co se před vámi zhmotňuje. Cítíte strach, možná trochu nenávist, ale ani jedno ani druhé vám nebrání k tomu, abyste se přibližovali k poslední straně knihy, která ale tak převratná není.

To je bohužel asi jediný a zásadní stín na celém díle. Konec je moc uspěchaný a nejspíš ani ne tak moc reálný. A přitom to všechno spělo k vynikajícímu vyvrcholení, i když k tomu ze začátku stačilo jen změnit oběť ve vraha. Jak prosté, řekl bych Sherlock Holmes svému pomocníkovi doktoru Watsonovi. Tady Kim a její věrný to ale do konce tak úspěšně nedovedou.

*
„Berete si zpět svou kontrolu, svůj osud, své světlo.“
Ruth vytáhla nůž a znovu bodla. Tentokrát nezajel tak hluboko, ale muž se pod jeho nárazem skácel dozadu. Jak padl hlavou na beton, ozval se odporný zvuk.
„Berete si zpět svou kontrolu, svůj osud, své světlo.“
Něco nebylo v pořádku. Chyběl jí jeden důležitý detail. Při vizualizaci ji zaplavila vlna pokoje a klidu.
Ruth se naklonila ke svíjejícímu se tělu a znovu mu vrazila nůž do břicha. Zaskučel, tak ho bodla ještě jednou.
*

Ještě mi v hlavě všechno doznívá, ale byl jsem nadmíru nadšen. Jestli jsem silně – a pamatuji si to opravdu správně – negativně hodnotil první příběh od Angely Marsonsové, tak tentokrát mě dostala do kolen! Skvělá četba, která mě vyburcuje nejspíše k tomu, abych si pořídil další díly, a že jich na nás čeká ještě požehnaně. Možná celkově až 12, tento rok nejspíš pouze dva české překlady, a pak se uvidí. Věřím, že pokud si pořídíte nebo půjčíte tuto knihu, neprohloupíte ;). Já toho nelituji.

Čím větší zlo, tím ďábelštější hra… Inspektorku Kim Stoneovou a její vyšetřovací tým povolají k nálezu zmrzačeného, ubodaného těla – oběť je však zároveň i zločincem, pachatelem brutálního znásilnění. Že by vzal někdo spravedln... více

Komentáře (0)