Noční kočičí dobrodružství

recenze

Na české a slovenské scéně se mladí spisovatelé prosazují opravdu těžko.Většina skvělých románů proto zůstává navždy zavřená v šuplíkách a čtenáři tak přicházejí o mnoho výborných příběhů. Toto však není případ Kataríny Senajové. Nečekala až příležitost zaklepe na dveře, ale sama se chopila osudu svého příběhu a knihu Mágia splnu si vydala sama.

Katarína není ale pouze spisovatelkou a vydavatelkou své knihy, ale i její ilustrátorkou. Jak obálka, tak obrázky uvnitř jsou její vlastní tvorba. Ne všechny z jejích ilustrací jsou proporčně dokonalé, ale rozhodně má dobře promyšlené detaily. A čím dál v knize postupujete, tím lepší ilustrace jsou. Osobně mi taková menší nedokonalost nevadí, spíš autorku obdivuji, že se zvládla o všechny aspekty knihy postarat sama. Možná bych do knihy dala ilustrací víc nebo je nějak rovnoměrně umístila, ale to zase není tak důležité.

Příběh je o třináctileté Mirce, která dostane dvě koťátka. Kočky nelze nemilovat, takže jí okamžitě přirostou k srdci. Ale kromě oboustranné lásky si spolu neskutečně rozumí. Sdílí spolu myšlenky a pocity. A Mirka se mnohem lépe cítí se svými kočičími kamarádkami, než se svými skutečnými. Dokonce přebírá některé jejich vlastnosti. Právě jejich přátelství a změny v Mirčině chování přijde divné nejen Mirce, ale i jejím kamarádkám.

Mágia splnu začala vznikat, když bylo autorce, stejně jako hlavní hrdince, třináct. Jelikož příběh psala několik let, není to skoro ani poznat. Nemůžu říct, že by tam nebyla vůbec žádná část, která by neměla trošku horší slovosled, dokonce jsem našla i dvě, v celkovém obrazu docela bezvýznamné, nesrovnalosti. Ale to jsou skutečně jen výjimky. Jinak je kniha napsána srozumitelně, lehce a čtivě.

Katarína má také skvělý smysl pro detail. Skvěle popisovala oblečení a účesy Mirky a jejích přátel. I když mi popravdě chyběl nějaký obecnější popis každé postavy. Sice jsem se i bez toho v knize docela dobře orientovala, ale neuškodilo by to.

Naopak charakter postav byl rozebrán do detailu. Popravdě jsem ze začátku vůbec nechápala, jak můžou třináctileté holky některé věci trochu prožívat a chvílemi mi i přišlo, že třeba půlnoční večerka je naprosto mimo, ale pak jsem si vzpomněla na sebe a především na své přátele v tom věku a najednou už mi to přišlo normální. Takže i když mi to v devatenácti přijde dost divné, Katce se skutečně podařilo zachytit reální život třináctiletých dívek.

Sám o sobě by příběh normálních třináctiletých dívek asi nebyl příliš zajímavý, ale autorka do něj vložila dvě z mých oblíbených věcí. Kočičky a nadpřirozeno. Kombinace toho všeho vytvořila zajímavý a jedinečný příběh.

Samozřejmě, jedná se o příběh spíše pro děti, osobně bych řekla, že tak kolem deseti let, a především pro dívky. Tuhle skupinu Mágie splnu podle mě zaujme nejvíce. Avšak nevylučuji i starší čtenáře. Mně se Mágia splnu líbila a myslím, že by se mohla líbit i vám. Ale nemůžu předstírat, že přečíst si knihu o devět let dřív, užila bych si ji mnohem víc.

I přesto jsem však zvědavá na druhý díl. Příběh Mirky a jejích dvou koťátek se mi zalíbil a já jsem zvědavá, jak to skončí nejen s koťaty, ale i s Mirkou a jejím životem mezi dvěma světy. Ráda bych se dozvěděla i nějaké objasnění veškerých magických věcí, které se v knize dějí. Ale především bych chtěla zaplnit mezeru mezi prologem a první kapitolou. Popravdě jsem si nad tím lámala hlavu celou dobu, co jsem knihu četla a hlavou mi to vrtá dál. Možná, že mi dá druhá část Mágie splnu odpovědi. Vlastně v to doufám, nemám ráda neuzavřené záležitosti.

Mirka dostane do daru dve mačiatka a už hneď sa medzi nimi vytvorí silné puto. Zamiluje si ich a s láskou sa o ne stará. To, že si s nimi rozumie, jej vôbec nepripadá čudné. Ale fakt, že s nimi zdieľa pocity a vlastnosti, jej u... více

Komentáře (0)