Nová naděje

recenze

První díl románu s názvem Nové nebe mě už na první pohled zcela okouzlil překrásnou obálkou a poté i děj příběhu mě naprosto pohltil. Hlavní postavy mi byly velmi sympatické a bez jakékoliv nadsázky, opravdu mi přilnuly k srdci. Proto jsem byla přirozeně zvědavá, jak s jejich osudy naloží autorka dál. Jaké velké klacky jim hodí pod nohy. S čím vším se budou muset vyrovnat a jestli na ně ještě někdy v životě čeká alespoň malý kousek štěstí.

Pokud jste nečetli první díl, nerada bych vám zde vyzvonila všechny spoilery. Proto se zaměřím jen na některé postavy z knihy, na ty, jejichž osud nám poodkryje i krátká anotace knihy.

Poté, co Hannah přežila Osvětim a vrátila se na milovaný Sandnerhof, musí několik let skousnout bolest a strach o její jedinou dceru Melinu, kterou byla nucena zanechat cizím lidem na nádraží, když byla deportována do Osvětimi. Když už téměř nedoufá, že dceru ještě někdy uvidí, jako blesk z čistého nebe potká Melinu David, syn Sandnerových a přivede ji zpět do jejich životů. Melina s Davidem byly jako děti nerozluční. Už v devíti letech byl David přesvědčený, že jednou si Melinu vezme za ženu, že ona je pro něj ta jediná pravá.

Cítí ale Melina to samé? Vzpomene si na všechny chvíle, které s Davidem prožila, nebo je pro ni po tolika letech jen cizím člověkem? Melině je 17 let, doufá v brzkou svatbu či touží studovat? Kam povedou její další kroky?

Hannah, je nyní učitelkou v místní škole, kde ji všechny děti zbožňují. Je přátelská, ochotná, pro každého má jen milá slova a vždy je připravena podat pomocnou ruku. Není tedy divu, že okouzlí i nového ředitele. Oba dva mají za sebou však velmi těžkou minulost. Za války přišli o své milované a ani jeden z nich si neumí představit, že by srdce znovu otevřel lásce. Možná je v jejich okolí ale někdo, kdo je trochu popostrčí.

Do popředí se v tomto díle dostává i Tristan, Melinin nevlastní bratr a Linda, její teta. Zatímco v prvním díle jim nebylo věnováno příliš prostoru, nyní se dostávají do popředí a dozvíme se více z jejich života. Jak je ovlivnilo, kým byla za války jejich rodina a proč mají nyní potřebu neustále pomáhat?

Děj se odehrává v letech 1952 - 1962, kdy byl Berlín rozdělen do několika bloků. Jeho východní část okupována Sověty byla součástí NDR. V těchto letech se východní část potýkala s neustálými demonstracemi a opustilo ji tři miliony obyvatel. Proto v roce 1961 byl Berlín rozdělen nejprve ostnatým drátem a posléze téměř přes noc vyrostla na tomto místě betonová zeď. Příběh knihy se však těchto událostí dotýká jen okrajově. Za mě je to trochu škoda. Mám ráda, když se z historických románů dozvím nenásilnou formou i co nejvíce z historie té doby. Zde je prvořadá osudová láska, vyrovnání se s minulostí a přátelská, rodinná i mezigenerační soudržnost. Z románu vyzařuje pokora a laskavost. Věřím, že oba dva díly si zamilujete stejně jako já.

Autorka recenze: Markéta Pospíšilová

Dojemný příběh Hannah Rosenbergové a její dcery Meliny pokračuje... Druhá světová válka skončila, lidé v poválečném Německu si oddychli. Také na Sandnerhofu se všichni radují z toho, že konečně zavládl mír. Avšak rány minulosti př... více

Komentáře (0)