Otázka viny

recenze

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.
Zatím nejčerstvější případ detektiva Williama Wistinga. Styl je opět čtivý, opět v er formě. Autor udržuje vyváženou dávku napětí. V tomto díle jeden nový případ nutí WW pátrat ve starém případu. Kapitoly věnující se případu z minulosti jsou označeny datem. Zároveň se rozplétají dvě časové linky, které naznačují čtenáři časovou osu případů a myšlenkové pochody a procesy kriminalistů i zločinců. Přestože jsem se pří závěru nemohla zbavit dojmu, že už šlo o mírně překombinované rozuzlení, nic to neměnilo na čtivosti. Příběh plynul přirozeně, nechybělo překvapení na konec. Opět se zde setkáváme s norskými reáliemi. Autor opět popisuje procesy, myšlenkové pochody, a to tak umně, až jsem si říkala, kde je hranice toho, aby detektiv neprozradil z pozadí procesů až moc a jaký je vlastně kodex. Obě čtené knihy jsou čtivé, ovšem nemohu se zbavit dojmu, že jsem nebyla emočně tak zasažená a vzorec scénáře se mi zdál u obou podobný.
Autor byl letos osobně v Praze na autogramiádě a mě moc mrzelo, že jsem se z pracovních důvodů nemohla účastnit. Člověk by tak získal ještě další rozměr.

Odsouzený vrah. Anonymní dopisy. Nebezpečná hra, ve které jde o všechno. William Wisting si od zločinu neodpočine ani během dovolené. Když mu přijde anonym odkazující na dávno vyřešenou vraždu sedmnáctileté dívky, rozhodne se ... více

Komentáře (0)