Paví hody byly skvělé! Jestli máte rádi venkovské románové kroniky, kdy na pozadí velkých dějin sledujete osudy obyčejných lidí, určitě by vás novinka Jana Štiftera neměla minout.
Upřímně jsem z anotace nebyla moc moudrá, ale tak edice Tvář, že jo, to si přeci musím přečíst. A dobře jsem udělala. Venkovské románové kroniky, kdy sledujeme osudy úplně obyčejných lidí, zatímco v pozadí světem hýbou velké dějinné události, mě baví. V knize je zachyceno období mezi roky 1918 - 1946, v místech jako Horní Jelení, Trutnov či Trenčín. Příběh však není vyprávěn chronologicky, časové roviny se střídají, čímž autor vytváří (do jisté míry) tajuplnou atmosféru a udržuje nás v napětí. Před očima se nám pomalu skládá mozaika událostí, dáváme si dohromady rodinnou historii, dozvídáme se o dávných láskách, přátelstvích, rozhodnutích, činnech i tragédiich, které měly vliv na životy hrdinů. Všechna tajemství nakonec vyplujou na povrch a osudy jednotlivých postav se protnou.
Čirou radostí je pro mě Štifterovo vypravěčské umění. Není to depresivní čtení, byť osudy některých postav nejsou úplně sluníčkové, svůj život berou takový, jaký je, a hrají s rozdanými kartami, co nejlépe dovedou. Navíc má autor velmi vytříbenou stylistiku a jazyk, kterým k nám skrze příběh promlouvá, je zkrátka nádherný.
No a opět povedené grafické zpracování, jak jsme již u edice Tvář zvyklí. Tentokrát se o dokreslující ilustrace postarala Sabina Chalupová.
Paví hody
Jan Štifter
Venkovská románová kronika. Velké dějiny hýbou nebývalou silou i malými městečky – Horní Jelení je toho důkazem. Podivná sešlost, při které se místní obyvatelé oddávají pavím hodům, oživuje dávné démony, rodinná tajemství a př... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
bajub také napsal
In memoriam.
Gábinka a víla Jasenka.
Dar tří králů.
O hvězdách víš h*vno.
Dvojsmyslná.