Poslední léto

recenze

Miluju knihy z prostředí Skotska a miluju historické romány. Poslední léto oboje splňuje, takže bylo jasné, že mě nesmí minout.

Píše se rok 1930 a hlavní hrdinka Effie žije s otcem a menší komunitou lidí na skotském souostroví St. Kilda. Jsou odříznutí od světa a žijí v nehostinných podmínkách. Divoká a nezkrotná Effie ovšem svůj život má takto ráda, nic jí nechybí a svými schopnostmi se vyrovná místním mužům.
Jednoho dne ostrov navštíví hrabě se svým synem, lordem Sholtou. Sholto je krásnou, nespoutanou dívkou okouzlen a ani on jí není lhostejný. Začíná příběh zakázané lásky, kde jim v cestě stojí nejedna překážka.

Příběh začíná pozvolna, vyprávěno je v er-formě, autorka nás docela podrobně seznamuje s životem na ostrově a místní komunitou. Je to velmi zajímavé a ty podmínky opravdu nejsou jednoduché. Autorka se nechala inspirovat skutečností a je znát, že si všechno důkladně prostudovala.

Postupně příběh nabírá spád, objeví se i nečekané momenty a události. Není to tak předvídatelné, jak jsem čekala a to je skvělé.

Přiznám se ale, že mírným zklamáním je pro mě romantická linka, která ve mně nedokázala vyvolat ty správné emoce. Zakázaná láska, chudá dívka × bohatý, urozený muž, odsuzující okolí..úplně mi to nefungovalo a něco mi chybělo.
Sholta sice udělal dobrý první dojem, ale v průběhu kouzlo trochu ztrácel. Je to pravděpodobně tím, jak se to celé vyvíjelo a do jakého prostředí se příběh dostal. Effie byla zase až moc naivní, i když se vlastně není čemu divit.

Ovšem ten závěr je naprosto skvělý a nutně potřebuju pokračování!

Na rozjed této historické ságy je Poslední léto určitě povedené, nechávám si rezervu pro další díly a hodnotím 3,5*/5*

V roce 1930 vedla touha po lepším životě poslední obyvatele nehostinného, skalnatého souostroví St Kilda k žádosti o přesídlení na skotskou pevninu. Pro divokou Effie je to hořkosladký odchod – svými lezeckými schopnosti se vyrovn... více

Komentáře (0)