Princezna bez korunky

recenze

Princezna Theodosie se měla stát vládkyní své země, ale po převratu žije ve svém vlastním paláci jako vězeň. Sebrali jí naprosto všechno, dokonce i její jméno. Teď je to jen Thora, dívka, která je trestaná za nejmenší prohřešek, ačkoli ona nikdy žádný neučinila. O to krutější je, že jí nový vládce povolil nechat si její titul. I přes svůj osud je pořád princezna, ale princezna popela.

Vypadá to, že už se se svým osudem smířila. Jediné, o co se v současnosti snaží je přežít. Jenže najednou se naskytne příležitost uprchnout a místo toho, aby se jí chopila si uvědomí, že jako člověk na nepřátelském území by mohla sehnat informace, které by jí dali alespoň šanci zachránit její lid.

Shánět informace a zároveň se chovat stejně jako předtím není zrovna jednoduché, ale Sóren, syn neprávoplatného vládce jí tohle její pátrání dosti zjednodušuje, jelikož to vypadá, že ho okouzlila. Ale i tak jsou pořád nepřátelé a Theodosie si to musí pamatovat, a především se do něho nezamilovat.

Příběhy o princeznách, které si musí vybojovat místo, které by jim mělo po právu náležet už rozhodně nejsou tak originální jako dříve. Ale i tak mě k těmto příběhům pořád něco táhne, tohle je prostě téma, které mi celkově tak nějak sedlo, a tak jsem nemohla vynechat ani Princeznu popela od Laury Sebastien.

Ovšem právě proto, že se jedná o dost obehraný námět jsem nepočítala s tím, že by mě kniha mohla překvapit nebo být o moc lepší než podobné tituly. I tak jsem se ale na knihu opravdu těšila, jen jsem předpokládala, že se bude jednat spíše o takový průměrnější, a především odpočinkový kousek.

Kniha je napsána v ich-formě z pohledu hlavní hrdinky Theodosie. Jedná se o čtivou knížku, ale největším plusem je podle mě atmosféra. Autorka zkrátka umí pracovat se slovy tak, že popisy v knize k člověku v podstatě promlouvají, a tak si člověk v podstatě ani neuvědomí, že jsou v knize nějaké delší popisy, jelikož celý příběh nasává všemi smysly a připadá si tak, jako by se ocitl přímo uprostřed dění. Celý styl psaní je skvělý, ale způsob popisů je doslova magický.

Přesně podle očekávání je děj této knihy docela dost předvídatelný. Ale jak se říká ďábel je v detailech a tady je těch zajímavých a originálních detailů docela dost, ale hlavní linie je v celku průhledná. Ovšem i přesto, že se nejedná o zrovna nejoriginálnější kousek má příběh svoje kouzlo.

Má ale i jeden nedostatek. Mám opravdu ráda, když jsou knihy pořádně rozepsané a nic se neděje nakvap, ale v tomto případě by neuškodilo pár desítek stránek ubrat. Některé scény mi popravdě přišly neskutečně zdlouhavé a celkově pro knihu neměly žádný význam. Jediné, co zapříčinily bylo prodloužení knihy, a to v tomto případě podle mě nebylo vůbec nutné.

Postavy jsou podle mě docela dobře promyšlené. Sice by neuškodilo přidat k jejich popisu ještě pár dalších detailů, ale takhle jsem se o nich dozvěděla docela dost a předpokládám, že v dalším díle se tyto znalosti prohloubí.

Akorát u hlavní hrdinky se autorka podle mě trochu zapomněla. Opět o ní napsala dost informací, ale její chování mi k ní nesedělo. V jedné chvíli byla princezna naprosto letargická a smířená se svým osudem, jediné, co chtěla bylo přežít a pak najednou z ničeho nic chtěla bojovat a získat zpátky svůj trůn. Tenhle obrat o sto osmdesát stupňů je opravdu nepřirozený a jen těžko se mu věří, obzvlášť proto, že se to všechno stalo náhle. Tenhle převrat její povahy je asi jediná věc, který by chtěl trochu víc do rozepsat, dovysvětlit a především zpomalit.

Princezna popela je krásná young adult kniha. Nejedná se o nějaký příběh, který v literatuře nemá obdoby, ale zároveň to není ani žádný propadák odsouzen k záhubě. Je to zkrátka takový oddechovější příběh, ve kterém je ale i přesto mnoho překvapení.

Pokud jste fanoušky příběhy tohoto typu a nevadí vám předvídatelnost, tak je tohle kniha přesně pro vás. Je skutečně krásná a jsem si jistá, že se nejednomu čtenáři zalíbí. Já už se teď těším na vydání druhého dílu a zjištění, jak Theodosiin příběh dopadne.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedi - CPress.

Princezna. Vězenkyně ve vlastním paláci. Zotročený lid. A nezlomná vůle bojovat do posledního dechu.“ Deset let bezmocně přihlížela, jak uchvatitelé drancují její ostrov a zotročují jeho obyvatele. Mezitím dospěla a uvědomila si... více

Komentáře (0)