PS: Nikdy bych tě nemohl nesnášet.

recenze

PS: Nesnáším tě (2019) / TerezaMondeková

Maritza je obyčejná ukecaná dívka. Přemýšlí o vysoké škole a pracuje jako servírka v kavárně.

Pro Maritzu je to další obyčejný den. Obsluhuje, chová se ke všem mile. Dokonce i k tomu arogantnímu a chlapovi, kterého sice nechce, ale musí obsloužit. Pár minut v jeho blízkosti a Maritza má chuť mu dát pěstí do toho krásného nosu. Když konečně odchází, tak si oddychne, že ho už neuvidí. Velká chyba.

V ten samý den se znovu potkají, když mu Maritza omylem nabourá auto. Pořádně jí to spočítá, ale Maritza mu i tak nabídne odvoz domů. Přijme to. Co jiného mu taky zbývá, že...? V autě sedí velmi tiše a Maritza je ukecaný člověk, takže se s ním snaží navázat konverzaci, ale jemu moc do řeči není. Jediné, co zjistí je, že se jmenuje Isaiah Torres a je to voják a taky zjistí, že mají rádi stejnou skupinu, na kterou viděla Maritza během jízdy plakát, že tu budou mít koncert. Maritza se hned rozhodne, že na něj půjde a nabídne Isaiahovi, jestli by nechtěl jít s ní. Samozřejmě, že nechce. Jízda autem konečně skončila a jejich cesty se rozdělují. Myslí si, že ho už nikdy neuvidí. Zase chyba.

Další den jde Maritza na koncert její oblíbené skupiny, kde potká Isaiaha, který se k ní připojí. Celý večer stráví spolu se vším všudy. Maritza se dozví, že Isaiah jede za sedm dní na misi, která bude trvat šest měsíců. Nabídne mu, že by ten poslední týden mohli strávit spolu. Jejich společně strávené dny budou nazývat Sobota.

Maritza a Isaiah si společně strávené dny užívají naplno, ale pak přijde jejich poslední Sobota. Maritza si uvědomuje, že jí bude Isaiah chybět, tak mu nabídne, že si můžou během jeho mise posílat dopisy, aby mu nebylo tolik smutno.

Maritza se těší na každý dopis, který jí Isaiah pošle, ale pak najednou dopisy přestanou chodit. Maritza neví, co se stalo. Po pár dnech, kdy Isaiahovi skončila mise a on je už doma, tak ho uvidí v kavárně a on se tváří jako by ji nikdy v životě neviděl. Maritza je z toho v šoku a jediná otázka, kterou si pokládá je... Co se to sakra děje...?!

---

Maritza... Je to takový ten člověk, který je ukecaný, společenský, ale taky byla opravdu milá a přátelská. Nestará se jenom o sebe a když něco chce umí si za tím jít. A naopak, když se jí něco nelíbí, tak se umí ozvat. A u Isaiaha se ozývala dost často.

Isaiah... ze začátku mi lezl na nervy. První důvod... zase děvkař. Taky se dost často choval jako idiot a vůbec se nedivím Maritze, že na něj několikrát vyjela. Spíš jsem ji obdivovala, protože já bych ho rovnou nakopala. Ale pak, když byl v té válce a v nejhorším okamžiku si uvědomil, co je pro něj nejdůležitější, změnil se. Nebo si spíše myslím, že konečně ukázal jaký doopravdy je. Zbavil se masky, kterou několik let nosil. Ale když jsem se na konci knihy dozvěděla všechny důvody, proč byl takový... nedivila jsem se mu.

---

Většina lidí považuje milostné dopisy za klišé, hloupost, trapnost... musím nesouhlasím. Je to nádherné vyznání lásky a jsem moc ráda, že je autorka dala do své knihy. Dostat milostný dopis od osoby, kterou milujete... Co víc si přát...?

Je to úžasná kniha, která vypráví o tom, jaký život opravdu je a ne, že je všechno zalité sluncem, všude skáčou růžový jednorožci, který zvracejí duhu. Je to o opravdovém životě ve válce a o strachu, který máte, když nevíte, jestli se vaše láska vrátí domů.

Hlavní zápletka a vysvětlení na konci knihy, proč se to všechno stalo sice nebyla velká, protože to vlastně byla jenom shoda nešťastných okolností, nebo smůla, ale vůbec to nevadí. Autorka dala do knihy i překvapivé momenty. Taky se mi líbilo, že autorka střídala pohled hlavních hrdinů. Kniha je pak mnohem zajímavější.

Líbilo se mi, že se hlavní postavy hned od začátku nemuseli. Jak se provokovali, ale při tom to mezi nimi jiskřilo a to doházelo k vtipným, až trapným situacím... pobavila jsem se. Taky se mi moc líbil ten nápad, že se dají dohromady voják a servírka. Konec.. ten byl hned na začátku jasný, ale jsem ráda, že to takhle dopadlo. A epilog byl krásný.

---

PS: Nesnáším tě Winter Renshaw

Milý Isaiahu, před osmi měsíci jsi byl jen voják, který měl být nasazen v boji, a já jen servírka, která ti přinesla palačinku a doufala, že si nevšimneš, jak moc jsi ji zaujal. Všiml sis. A celý následující týden jsme strávili sp... více

---

Komentáře (0)

Přidat komentář

---