Recenze Zlatá klec - pozlacená

recenze

Pozlacená (2024) / Literarniblud

Série Zlatá klec – cesta do světa, kde zlato není jen symbolem bohatství, ale i pastí na duši

Kniha, která se mi zjevila v nespočtu recenzí a reklam, jako by mě sama volala. Přitáhla mě svým názvem, anotací i obálkou, až jsem neodolala – přestože jsem o ní vlastně moc nevěděla. A až po přečtení jsem si uvědomila, že je součástí většího příběhu, série, která slibuje ještě mnoho neodhalených tajemství.

Příběh nás unáší do světa magie, lidí a fee – bytostí tak starobylých, že jejich přítomnost promlouvá k hlubším vrstvám reality. Začátek příběhu je pomalý a nenápadný, ale s každou stránkou se plíživě zahušťuje atmosféra napětí. Zlatý ptáček, naše hlavní hrdinka, je trofejí krále Midase, uvězněna v kleci zlatého třpytu. Na povrchu obklopena luxusem, ale uvnitř svázána osaměním. A král? Jejího věznitele jsem si dokázala snadno představit – charismatický, mocný a zároveň chladný, jako by z něj vyzařovala prázdnota. Vztah mezi nimi je zvláštní směsicí přitažlivosti a strachu, krutosti a slepé oddanosti.

Detaily, jako to, že král své konkubíny nazývá „klisnami“, přidávají příběhu temný nádech, který vás nenechá lhostejnými. Autorka mistrně zachytila hrdinčinu samotu a nenávist, která se plíživě vkrádá do jejího srdce. A právě když jsem si myslela, že už chápu, kam příběh směřuje, udeřil poslední zvrat – ten největší přišel na samotném konci a přinutil mě zadržet dech.

Je to krásný, tajuplný příběh, který má v dalších dílech šanci rozkvést do něčeho hlubšího, temnějšího – a nebezpečnějšího.

Zlaté podlahy, zlaté zdi, zlatý nábytek, zlaté oblečení. Ve Výšezvonu, hradu v mrazivých horách Šestého království, je ze zlata všechno. I já – Auren. Král Midas mě zachránil a slíbil, že mě bude navěky milovat. Nabídl mi ochranu ... více

Komentáře (0)