Rodina peklo

recenze

Hlas pro vraha (2015) / katy238

Anka neměla šťastný start do života a její autoritářský otec, vidící svou kariéru a budoucnost v budování socialismu po stalinistickém vzoru, tomu nepřidal. Po záhadné smrti její maminky vyrůstá nemilována a trpěna na zlínském venkově a v její malé hlavičce běhá až příliš mnoho proč.

Vše změní setkání se sestrou zemřelé maminky, tetou Jitkou. Právě ona nastíní Ance možnost, že její život je slepeninou nepravd a tajemství a podnítí v ní zvědavost a touhu po pravdě. Píší se ovšem šedesátá léta minulého století a touha po pravdě a upřímnosti může být zaplacena nejvyšší cenou.

Anka se však už tehdy projeví jako emancipovaná žena a protože doma nikdy neměla vzor maminky jako ženy, která vše obětuje pro rodinu, jde tvrdě za svými sny. Možná až příliš tvrdě.

Ale období totality není pro měkké a Anka ví, že jinak nepřežije. Jako její maminka...

Hlas pro vraha měl krásnou obálku, stál jen 99 korun a byl z prostředí mezi dědinami a městy, kde jsem žila většinu posledního desetiletí. Neváhala jsem dlouho a ponořila se do příběhu jednoho tajemství, několika rudých bratrů s rudou na rukou a boji proti kulakům a zdravému rozumu.

Kniha může mást anotací, nejedná se o akční hon za pravdou, kde se skáče z jedné budovy zlínského Svitu za druhou a soudruzi se vzájemně nekosí samopaly při vzájemném pronásledování v podzemních katakombách pod Zlínem. Je to malá rodinná sága, kde čtenář uvidí, jak může člověka semlít doba i nepovedený základ vlastní rodiny.

Anka měla život načrtnutý nakřivo už od narození a záhadnou smrtí maminky se nahnul ještě více. Podezření, že její otec měl v její smrti více než prsty sílí na všechny strany, ale tajnůstkářství soudruhů a soudružek zatlačí hluboko do země nevkusným podpatkem jakoukoliv touhu po pravdě a zvědavost. Jasná mysl je v šedi unylosti moc vidět a nikdo ji ve stádě nepotřebuje.

Právě v tom je kniha výjimečná. Anka dokáže v tom všem hnusu a matu najít vždy nějakou jiskru, která rozsvítí okolí nejen jí, ale i druhým. Z mála si vezme moc a raduje se z malých vítězství. Netouží po nemožném a po splnitelných krocích si plní svůj životní sen.

Těmito drobnými krůčky osudem zkoušeného děvčete a pak i ženy a matky dojde ke svému cíli. Těsně před možností sundat víko archivní krabice zaváhá. Má to ještě smysl?

Mělo to někdy smysl, po všech těch letech něco vědět? Dokáže její léty režimem cvičená mysl nic navíc nechtít vědět ani znát překonat svou vlastní hranici a vkročit do neznáma?

To můžete zjistit sami, když prožijete s Ankou její život. Jeden z mnoha a přece tak výjimečný.

A právě to mě v knize mrazilo nejvíce. Ne odpornost režimu, i když z toho mrazí pořád. Ne ze záhadné smrti trojnásobné maminky ani z nestvůrnosti strůjce všeho utrpení. Ale z té obyčejnosti, jakou známe každý. Jak moc jsem chvílemi zapomínala, že je to jen příběh v knize, že nečtu něčí vzpomínky.

Zkuste si to prožít taky. Je to fakt děsivý.

V roce 1952 vzbudila v Kroměříži rozruch náhlá smrt 22leté Marie, která se údajně otrávila svítiplynem. Zůstaly po ní tři děti. Prostřední dcera Anna však celý život nepřestala pátrat po tom, jak to tehdy doopravdy bylo. Složky z ... více

Komentáře (0)