Rodinná pouta

recenze

Cukrářova dcera (2017) / Kikina182

Cukrářova dcera mě zaujala především svojí roztomilou obálkou, té se nedalo odolat. Navíc mi už při prvním pohledu přišlo, že se bude jednat o romantický příběh a takové mám ráda. Abych si tuto domněnku potvrdila, přešla jsem k anotaci. Ta toho zrovna moc neprozradila, ani přímo neukazovala na romantický příběh, ale i tak mě navnadila, jelikož působila záhadně a proti takovým knihám rozhodně ni nenamítám.

Petra Stevensonová přišla o svého dědečka Jima, kterého vždy považovala za úžasného, slušného a milého člověka. Jenže je tu jeden člověk, který si to nemyslí. Snaží se odhalit Jimovo špinavé tajemství. Petra nehodlá dovolit, aby byla pověst jejího dědečka pošpiněna a tak se sama vydává pátrat v dědečkově minulosti, při čemž narazí na příběh Guillaumeho.

Vzhledem k tomu, že kniha vypráví vlastně dva příběhy, které se prolínají, napsala ji autorka v er-formě. Každý z nich se také odehrává v jiném časovém období. Část, ve které je hlavní aktérkou Petra se odehrává v roce 1988 a Guiův příběh se odehrává v roce 1910.

Když čtu knihu, kde se příběh odehrává v rozdílných časech, většinou mě jeden čas baví více než druhý. Pro Cukrářovu dceru to však neplatí. Jak děj v roce 1988 tak v roce 1910 je napsán čtivě a zajímavě. Navíc se díky střídáním po kapitole navzájem hezky doplňují.

Petra je obyčejná dívka, která by ráda napsala disertační práci a dokončila studium. Ale záleží jí na své rodiče, především na dědečkovi. Tolik, že je ochotna všechno riskovat, jen aby dokázal, že neudělal nic špatného. Je odhodlaná a tvrdohlavá. Ví, že nemusí na nic přijít, ale přesto to musí aspoň zkusit. I kdyby to znamenalo, že ztratí důvěru a podporu všech, kteří jí jsou oporou.

Gui se snaží prodrat životem nejlépe, jak to jde. Nemá vysoké nároky, stačí mu, když má střechu nad hlavou, práci a trochu peněz, aby mohl pomoci své matce. Je skromný a nenáročný. Ale má jeden velký sen. Když se mu naskytne šance si ho splnit, zahodí jistotu, kterou do té doby měl a pustí se do toho po hlavě. Je tedy lehkomyslný, ale svým způsobem také odvážný.

Myslela jsem si, že knížka bude dobrá, ale už po pár kapitolách jsem věděla, že jsem se ve svém úsudku zmýlila. Cukrářova dcera není jen dobrá, ona je prostě skvělá! Jedná se o skutečně kvalitní čtení, které se zabývá nejen láskou, ale i rozdílností, nedorozuměními a intrikami, které jsou přizpůsobeny době ve které se kniha odehrává.

Cukrářova dceru vám mohu s čistým svědomým doporučit. Pokud máte rádi romantické příběhy s trochou nejasností a napětí, určitě jí dejte šanci. Nebudete litovat.

Osobně se ke knize určitě časem vrátím a příběh si vychutnám znovu. Zároveň však budu doufat, že se v češtině objeví další dílo od Laury Madeleine. Po skvělém zážitku s touto knihou jsem totiž skutečně zvědavá, s čím autorka přijde příště.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství MOBA.

Paříž byla na počátku 20. století magickým místem. Nad Seinou se vznášel chladný opar, ulice voněly čerstvým pečivem a horkou čokoládou a v zapadlých uličkách se scházeli milenci. Tehdejší společnost však také měla svá pravidla – ... více

Komentáře (0)