Romantická novela

recenze

Romantická novela o lásce a smrti. Scéna je uvedena dvěma na první pohled protikladnými typy, rozšafného, hýřivého a nezodpovědného umělce-sochaře Šubina a jeho druha, vážného, rozumného filosofa Berseněva. Postupně jsme uváděni do rodiny Jeleny Nikolajevny, která se stane hlavní hrdinkou novely. Berseněvem je jí představen bulharský vlastenec Insarov, do něhož se postupně vášnivě zamiluje. Tento člověk, známý Berseněva, u něhož po nějaký čas bydlí je zde zpodobněn jako prototyp silného muže: má ideál, za nějž je ochoten položit život, dovede uchránit společnost dam před napadením opilými Němci, drží slovo a nemluví nikdy nadarmo. Turgeněv s touto postavou, jakož i s jeho vlastenectvím a mužnou silou silně souzní.

Jelena se za něj nakonec tajně provdá, proti vůli své rodiny, se kterou se pak pomalu a nejistě smiřuje. Mezitím začne Krymská válka roku 1853 a Insarov se cítí být volán povinností k vlasti. Odjíždí i s Jelenou, která je mu tak vášnivě oddána, že je ochotna s ním v boji umřít. Stane se však něco jiného, na mezizastávce jejich cesty, v krásně popsaných Benátkách podlehne zápalu plic sám Insarov. Jelena je rozhodnuta dokončit jeho odkaz, jeho životní víru a tak se spojí s bulhary a odjede do Bulharska, kde ho pohřbí a kde se sama kdesi ztratí. Rodina ji již nikdy nenajde, dozví se jen, že pravděpodobně jako ošetřovatelka pomáhala bulharským vlastencům a někde v boji padla.

Idealizovaný Insarov je stavěn jako protipól nerozhodnosti ruských mužů, jako vzor vlastenectví a odboje, kterého oni nejsou schopni, takže má v novele i kritickou zrcadlící funkci. Turgeněv píše svižně a čtivě, velmi lehce, velké místo u něj zabírají popisy krajiny a přírody, jakož i měst (Benátky). Literární protipól Dostojevského, tam kde je Dostojevský drásavě uvnitř děje i postav, Turgeněv jen zlehka popisuje, dávkuje dramatičnost postupně a nepříliš naléhavě.

Román vystihuje tíživé ovzduší „přechodné epochy“, kdy se v ruské společnosti naléhavě pociťovala potřeba nových lidí, kteří by dokázali svrhnout vládnoucí společenský řád a odstranit tak útlak a prázdnotu života, v němž „žádný de... více

Komentáře (0)