Znáte českou autorku Markétu Práškovou? Já se musím přiznat, že jsem od ní zatím žádné literární dílo nečetl. Nicméně obálkou i anotací mě zaujala její nová kniha s názvem Rozbité světy, kterou nedávno vydalo nakladatelství MOBA. A tak jsem se pustil do čtení.
Přiznávám, že jsem měl trochu obavy, zda nepůjde ryze o ženskou četbu přece jen červená knihovna nepatří k mým nejoblíbenějším literárním žánrům, ačkoli se říká, že zkusit se má vše. Ale ano jde o román, takže samozřejmě musíte počítat s tím, že děj obsahuje i zápletku v podobě lásky mezi hlavními hrdiny. Nicméně i tak jsem si příběh docela užil a myslím, že ho mohu doporučit i mužské části naší populace. Zejména v případě, že dotyční rádi čtou různé válečné a historické romány.
Knih s tematikou války, transportů a koncentračních táborů je na našem knižním trhu spoustu mezi českou i světovou literaturou. A vše zmíněné se objevuje i v novém příběhu Markéty Práškové. I já už mám docela dost podobných knih načteno. Tudíž mohu říct, že tato je jednou z těch méně emocionálně náročných. Samozřejmě budete s hlavními hrdiny soucítit a ponesete společně s nimi všechny radosti i strasti. Ale kapesníky snad u čtení tentokrát potřebovat nebudete alespoň já jsem je nepotřeboval.
Příjemně mě překvapil autorčin styl psaní. Kvalit významných českých spisovatelek, ke kterým patří třeba Kateřina Tučková či Alena Mornštajnová, sice zatím Markéta nedosahuje, ale na druhou stranu ani není fér ji s nimi srovnávat. Přece jen zatím na svém kontě nemá tolik knih pro dospělé. Mohu však naspat, že píše dobře. Dokázala mě vtáhnout do děje, nezaznamenal jsem žádné zbytečné protahování příběhu a i děj mě bavil. Vše dává smysl, postavy jsou plastické a bez problémů se do nich vcítíte. Během čtení budete dokonce i přemýšlet o tom, jak byste se v jejich situaci zachovali vy. Připomenete si, že historie byla občas opravdu krutá a lidé to tehdy neměli lehké.
Za přečtení román určitě stojí. Ženy z něj budou nadšeny, ale i muži si ho mohou užít.
Rozbité světy
Markéta Prášková
Je začátek roku 1945. Němci cítí v ovzduší prohru, své pozice přesto urputně brání a v lednu začínají opět organizovat transporty Židů do koncentračních táborů. Dvanáctileté Danušce odjíždí jediná žijící příbuzná, kterou má: její ... více
