Špína až ze dna
recenze
Temné hlubiny (2017) / katy238Dívka v ledu a Noční lovec byly trháky, ale pokud by se mi nepovedlo Temné hlubiny vyhrát ve facebookové souteži jedé sympatické blogerky, zřejmě bych je minula jako předchozí dva díly. Obsahově by mi zapadly mezi množství již vydaných thrillerů a velké odsazení v textu mě vyděsilo.
Kniha mi přišla zbytečně natažená na mnoho stran, ovace neovace. Ale když přišla výhra a já se k ní konečně dostala, začetla jsem se do života a vyšetřování jedné britské policistky, původem ze Slovenska. A ono to nebylo tak zlé.
Příběh, mimo jiné, začíná nálezem dětské kostry na dně lomu poblíž zbohatlické čtvrti a vede k případu nevyřešeného únosu dítěte na počátku devadesátých let. Erika Fosterová se případu ujme a přes všechny myslitelné i nemyslitelné peripetie se propracovává k ukryté pravdě. Tu se někdo neznámý pokouší zakopat velmi hluboko spolu se všemi, kdo by se o ni mohli jen ždibec otřít.
Erika a její tým se i přes svou citovou nevyrovnanost s každou překážkou úpěšně poperou, byť mají mnohdy na kahánku. Ani jeden z nich to však jen tak nevzdává a nakonec se dostanou k motivu tak hrůznému, že se mu jen těžko může věřit a jeho příšernost ani po letech nevybledla.
Robert Bryndza píše skvěle. Propojení Londýna a Slovenska je výborným nápadem a mnoho z nás má někoho ve svém okolí, kdo šel za větší či menší pruh moře za štěstím, o to je nám Erika bližší, zvláště po neočekáváné návštěvě své sestry a jejích dětí se sympaticky povědomými jmény. Její vtip, přímost a ostrost uvažování a nečekané zvraty děje činí z příběhu příjemný koktejl napětí a vtipu.
Už v polovině knihy jsem věděla, že si další díly zkrátka potřebuji přečíst a zjistit, jak to bylo s Erikou předtím a co bude potom. Bryndzův styl psaní je nenásilný, po chvíli čtení zjistíte, že jen napjatě sedíte s knihou v ruce a zuřivě stále otáčíte stránky dále, aby jste byli u toho, když Erika učiní další rozhodnutí a vykročí dalším nečekaným směrem.
Je proto škoda toho zbytečně roztáhnutého písma v knihách, i když to už se tu řešilo v jiných částech webu horem dolem a dnes v knihách velká písmena zkrátka asi frčí. Na druhou stranu, obálky jsou krásné a právě Temné hlubiny mají jednu z graficky a barevně nejzdařilejších obálek, jaké jsem měla v ruce. Navíc je to jedna z těch vzácných knih, o které se dá napsat, že krása obsahu předčí i vyvedenou obálku.
Pokud nad Bryndzou váháte, protože Vás stejně jako mě odpuzuje masivní reklama na každém rohu a webu, u Bryndzy to neplatí. Svět Eriky Fosterové za to stojí. A tu reklamu ani nepotřebuje.
Temné hlubiny Robert Bryndza
Když dostane detektiv šéfinspektor Erika Fosterová tip, že by klíčový důkaz ve velkém drogovém případu mohl být ukryt v zatopeném lomu na okraji Londýna, nařídí jeho prohledání. Z hlubin však její kolegové vyzdvihnou nejen důkazy ... více