Tak toto si žádá silný žaludek...

recenze

Final cut – Vrah z internetu (2014) / evasamankova

Facebook. Rodina, staré lásky, bývalí spolužáci, dávní přátelé, současní kamarádi, nahodilí známí... Všechny je máme pěkně pohromadě v kolonce "přátelé". S nimi si denně vyměňujeme informace o našich životech. Jenže, všimnou si vůbec, když se nám něco stane? Možná ano, možná také ne. Protože někdo zcela neznámý může psát příspěvky za nás... Možná náš vrah...

Přestože se u nás němečtí autoři detektivek obecně netěší tak velké přízni jako ti severští či američtí, rozhodně mají co nabídnout. Důkazem toho jsou výborné knihy Charlotte Linkové, Sebastiana Fitzka nebo třeba Nele Neuhausové. Od teď budiž důkazem i ta od Veita Etzolda.

Final Cut je první knihou z jeho thrillerů, která vyšla v českém překladu. Než se dáte do jejího čtení, raději moc nejezte, protože je pěkně drsná a nechutná. Pokud kniha Vraní dívka od autorské dvojice Erik Axel Sund potřebovala na přebal upozornění "Jen pro silné povahy", tak k Final Cut by měl vydavatel rovnou přidávat pytlíky na zvracení.

Příběh Vraha z internetu je velkou přehlídkou různorodých zvráceností. Ať už je to pedofilie, nekrofilie, extrémní homosexuální praktiky, nebo (a to především) kruté a drastické vražedné metody. Z toho množství krve, střev, brouků, mumifikovaných těl, ostrých skalpelů a chorých mozků se vám může udělat chvílemi špatně.

Ten, kdo má tyto chuťovky na svědomí, je vrah říkající si Bezejmenný. Operuje v Berlíně a své oběti vyhledává na internetu. Nikdo by o něm nevěděl, kdyby on sám záznam jedné z vražd neposlal vrchní komisařce Claře Vidalisové.

Policie podle videa oběť identifikuje a nachází ji v jejím vlastním bytě. Mladá dívka je mrtvá již několik měsíců a na jejím těle se vrah vyřádil hrůzným způsobem. Podřízl ji, vysál krev, odebral vnitřnosti, navrtal lebku a kolem těla nechal stovky brouků, kteří se postarali o mumifikaci těla.

A to není zdaleka všechno. Přestože oběť již nějakou dobu nežije, na sociálních sítích je neustále velice aktivní. Každý den přátelům i rodičům na Facebooku referuje o svém životě. Nikoho by tak ani nenapadlo, že je mrtvá a autorem několikaměsíčních příspěvků je její vrah...

Policie rozbíhá vyšetřování, hledá, analyzuje, dedukuje, ale Bezejmenný je stále o dva kroky napřed. Clara Vidalisová si čím dál více uvědomuje, že i ona sama hraje v této hře určitou roli. Ale jakou? Podaří se jí tohoto netvora odhalit?

Chtěla jste mě sledovat, a sledoval jsem já vás. Chtěla jste mě nachytat, a nachytal jsem já vás. A když mě budete chtít zabít, zabijete se sama.
...
Já jsem jediná pravá zabijácká aplikace.
Jsem víc než všichni ti hloupí malí kriminálníci, které naháníte a jednou dopadnete. Tihle naivní sexuální zločinci, kteří myslí penisem, vám dříve nebo později sami vběhnou do vašich chatrných pastí, protože nejsou víc než škubající se protoplazma s odumřelým mozkem. Ale já jsem víc. Jsem největší a jsem všude. Já jsem ten, kdo nastražuje pasti vám. Neboť kde jsou jiní pouhý stín, já jsem noc.
Kde jsou ostatní vrazi, já jsem smrt.
Jsem smrtka.
Jsem zánik.
Jsem Bezejmenný.

Veit Etzold vypráví ostře, drsně a bez zábran. Troufám si říct, že proti němu vypadá i taková Mo Hayder trochu jako vypravěčka pohádek. Zároveň se přiznávám, že mě to hodně překvapilo. Čekala jsem průměrnou oddechovou detektivku. Vražda, pak mravenčí policejní práce, indicie k indicii a vrah bude na světě.

Proto už samotný začátek byla sprcha a to co následovalo jsem chvílemi snad ani nechtěla číst. Autor ale vypráví velmi čtivě (nechutnosti teď ponechme stranou), děj řadí do kratších kapitol a pomalu obdivuhodně rozplétá nitky. Je to napínavé, perverzní a skvělé.

Příběh po celou dobu úžasně graduje, a proto ve srovnání s tím je samotný konec tak nějak "obyčejný". Není špatný ani nepovedený, ale po tom ději, který vás tolik namlsá/znechutí, čekáte finiš v hodně velkém stylu. Právě proto to na mě působilo jako by autor všechny ostré náboje vystřílel už v průběhu a na samotný konec mu zbyl jen jeden slepý.

Final Cut je každopádně skvělý thriller. Milovníci všemožných nechutností a zvráceností si tady přijdou na své. Slabým žaludkům rozhodně nedoporučuji!

Vrah, který si počíná jako počítačový virus: je neviditelný a všudypřítomný. Říká si Bezejmenný a jeho činy vyvolávají hrůzu a strach po celém Berlíně. Vrchní komisařka Clara Vidalisová a její tým jsou v oddělení patopsychologie p... více

Komentáře (0)