TICHO, které zabíjí.

recenze

Yrsa nám opět přináší thriller s kapkou toho mrazivého islandského ovzduší a opět to bylo dokonalé čtení.

Pokud jste některé její knihy četli, tak víte, že její styl psaní je vystaven na poměrné zdlouhavosti textu. Někomu to může připadat nudné, ale já si to užívala. Autorka nás nešetří detailními popisy vyšetřování, které nejsou nijak přehnané a já tak u jejich knih nemám pocit, že je to krimi úplně mimo mísu.

Sledujeme zde několik příběhů, které si zdánlivě nemají co říct. Na začátku se dozvíme, že bylo uneseno z kočárku nemluvně, zrovna když se jeho otec sprchoval uvnitř domu a kočárek odstavil ven na zahradu. Myslel si, že je to bezpečné místo, ale hluboce se mýlil. V rodině, kterou tvořil on a jeho přítel, se odehrálo lehčí drama, když se tento pár rozhodl pro náhradní matku, která by jim odnosila dítě. Ta však po jeho narození začala dělat problémy a dítěte se urputně dožadovala. A to už je pořádný důvod pro únos, nemyslíte? Dítě se však ani po jedenácti letech nenašlo a kdyby nebylo dalšího podivného případu, nejspíš by to i tak zůstalo.

A tak se jednoho dne najde opuštěná dodávka s rozčtvrceným ženským tělem a vyšetřovací tým v čele s Erlou, Huldarem a psycholožkou Freyjou, má co dělat, aby to celé rozlousknul, aniž by veřejnost začala bláznit. Ona jim totiž chybí hlava oběti, což je samo o sobě dost crazy. Sestavují důkazy, provádí výslechy rodinných příslušníků i potencionálních svědků. Všechny tyto kroky a postupy jsou naprosto uvěřitelné.

Všechny dílky skládačky dávají smysl a nakonec má sebemenší detail své rozuzlení. Je to skvělý thriller a pokud máte rádi severské krimi, tohle budete milovat.

I mlčení může zabíjet... Uprostřed chladného dne v Reykjavíku zmizí z kočárku u luxusní vily spící nemluvně a na jeho místě leží cizí mrtvé dítě. O jedenáct let později objeví detektiv Huldar se svou nadřízenou Erlou v kufru... více

Komentáře (0)