Tři sekery - Kateřina Surmanová
recenze
Tři Sekery (2024)
/ Temika
Toto bylo mé první setkání s autorkou. Okamžitě se zařadila mezi mé oblíbené.
V knize je obsaženo více témat, které vedou k zamyšlení a často rozdělují společnost, jsou spojeny s mnoha předsudky i rychlými nepodloženými úsudky.
„Poslouchej svoje děti, a pokud vidí něco, co ty nevidíš, boj se.“ Steinar Bragi, Planina
Úvodní citát, kterým kniha začíná, sám o sobě navozuje obavy, zamyšlení a jednu z linek, která se prolíná knihou.
„Hororové“ prvky v podobě bodláků, se kterými se nechcete určitě v životě potkat. A co chudáci děti, na nichž se takový bodlák uchytil...
Boj s vlastními démony, odrytí vlastní minulosti, ktetá byla vytěsněna z paměti. Opět velmi silná linka.
I další z linek a konroverzní téma kněží, homosexuality a zneužívání vede k zamyšlení mnoha směry.
Co musím velmi ocenit je neskutečná hra s jazykem, slovní obraty, přirovnání, vynikající práce, která se tak často opravdu nevidí! Opravdu skvělý počin z pohledu práce s jazykem.
A citace z knihy na závěr: „Syn, kterému chyběl otec, a otec bez syna. Skutálení k sobě tak, jak to mělo být.“
Tři Sekery
Kateřina Surmanová
Michal tráví dny i noci tím, že navštěvuje hřbitovy, opuštěné domy a místa, na kterých údajně straší. Svět ho zná jako úspěšného youtubera a „lovce zázraků“. Když se pak dozví, že kněz z jeho rodného města skončil za mřížemi za br... více
