U severní zdi

recenze

U severní zdi (2023) / EvikU.

No ty vole! Pardon, omlouvám se, ale mám ještě jiný slova pro tuto dobu. K.y komunistický. Je to jako dnes, když slyším jako holka tuto větu od tatínka u nás doma. Maminka mu domlouvala, aby to neříkal před námi dětmi, že to někde řekneme ve škole, jeho zavřou a ona bude na 4 děti doma sama. Ano i naše rodina měla politického vězně. Můj prastrýc.

Tato kniha je surová, upřímná, napsaná tak, že cítíte tu nenávist, úderně až na dřeň. Mně bylo místy fakticky špatně. Kam se hrabe kdejaký thriller nebo horor. Autorka vystihla a bravurně napsala atmosféru toho vězení a těch žen. Cítila jsem vše, co ty ženy a měla husinu.

Zkrz černé spisy, které vypátral po revoluci Tajemný muž s dírou v srdci, se dozvídáme minulost některých žen a dětí. Muž byl jednou obětí a vykonává svou mstu za maminku. Všechny ty lidi, kteří plný nenávisti mohli za to, jak celý život prožil. Vzali mu oba rodiče.

"Neodpouštěj, odpouští jenom Bůh." Jedna věta z desatera, kterou měl s maminkou než je od sebe krutě oddělili maminčinou smrtí. A tak se stane, že pátrá a postará se, aby si stařečci vzpomněli a alespoň část své nenávisti se jim vrátila zpátky. Zlo se vrací.

Příběh se střídá s vyprávěním ze spisů ( minulost) a přítomnost dům důchodců, kdy jedna z ošetřovatelek umírajících rozjíždí svou hru na spravedlnost. Kniha je plná emocí, asi není pro měkčí povahy, ale já Vás chci poprosit, kdo to zvládne, přečtěte si to jako poctu za všechny hrdiny naší historie. Na konci knihy je soupis dětí, který naházeli do společné jámy na hřbitově u severní zdi. Je jich brutálně moc. Předávejte příběh dál, aby se nezapomnělo. Děkuju Petře Klabouchové, mám slzy v očích.

Tajemný Muž s dírou v srdci si nese životem nezhojené jizvy na těle i na duši. Dávný zločin, který ho v dětství připravil o rodinu, nebyl nikdy potrestán. Časy se mění, svět kolem však zůstává hluchý, slepý a němý stejně jako kdys... více

Komentáře (0)