V zákulisí parlamentu

recenze

Poslední velký případ Cormoranu Strikeovi zajistil opravdu velkou publicitu, díky které má i po roce plné ruce práce. Jedná se o menší věci, ale vypadá to, že se Cormoranovi konec podařilo odrazit se ode dna. Všechno se ale změní, když do jeho kanceláře vtrhne muž, se schizofrenií, Billy, který tvrdí, že jako malý viděl, jak někdo uškrtil dítě.

Strike si je skoro jistý, že to všechno bylo způsobeno pouze jeho nemocí, ale i tak mu to nedá spát. Vydává se zmateného návštěvníka hledat, aby se dozvěděl víc. Jenže údajný svědek vraždy není k nalezení. Celá tahle věc ho však dovede k úplně jinému případu a to přímo v zákulisí britského parlamentu.

Ačkoli není jasné, jestli spolu případy nějak souvisí nebo o co přesně se v jednom či druhém případě jedná, Cormoran je odhodlaný přijít obou věcem na kloub a stejně tak Robin, která má poslední dobou pocit, že tahle práce je to jediné v jejím životě, co jí zbylo. To jediné, co jí skutečně dělá radost.

Kniha je psána v er-formě, aby příběh mohl sledovat několik dějových linek, které spolu souvisí. Smrtící bílá je psaná hodně popisným stylem, což se k detektivce perfektně hodí. Díky tomu se v knize objevují nejmenší detaily ať už z okolí nebo z myšlenek hlavních protagonistů. Zároveň to ale ani v nejmenším není nudné. U spousty popisů je to vždycky trochu risk, ale v tomto případě to knihu rozhodně nijak nezpomaluje. Naopak to příběhu dodává na reálnosti, díky čemuž je těžké příběh odložit před třetí hodinou ráno.

Sedm set stran je doopravdy hodně, ale v tomhle případě to rozhodně stálo za každé písmeno. V předchozích dílech se autorka soustředila především na detektivní zápletku a osobní životy Cormorana a Robin řešila jen docela okrajově, což podle mě rozhodně nevadilo. Ovšem v případě Smrtící bílé je to úplně jinak. Tentokrát řeší právě i jejich osobní životy pořádně do hloubky a to mi přijde opravdu skvělé. V předchozích knihách by to nejspíš vyznělo dost uměle, ale sem to perfektně zapadlo a udělalo to příběh ještě lepším.

A co se samotného případu týká, tak nemám slov. U všech předchozích knih bylo jasné minimálně to, co má Cormoran Strike vyřešit. V tomto případě autorka vytvořila tak komplikovanou zápletku, že ze začátku nebylo jisté, o co přesně ve Smrtící bílé půjde. A rozuzlení bylo ještě lepší. Všechno bylo promyšleno tak pečlivě, že jsem neměla nejmenší tušení, co se vlastně stalo a kdo je za to všechno zodpovědný až do poslední stránky. Z téhle knihy originálnost a nepředvídatelnost zkrátka přímo vyzařuje.

Cormoran a Robin jsou svým způsobem stále stejní, ale zároveň je vidět, jakou za ty čtyři knihy ušli cestu a jak se to na nich podepsalo. Zároveň ty změny ale nejsou tak výrazné, aby úplně změnily jejich osobnost. Jde zkrátka o detaily a v těch se Rowlingová vyzná ať už u hlavních postav nebo u jiných stálých.

Ale i nové postavy jsou vymyšlené opravdu perfektně. Na to, jaké množství se jich v knize vyskytuje, jim dokázala všem poskytnout jejich vlastní minulost, úplně rozdílné vlastnost a vzhled díky čemuž se žádné postavy nepletly a ještě jim dodala vazby na staré známé postavy. Myslím, že ani někteří skuteční lidé nejsou tak uvěřitelní, jako postavy, které jsou ve Smrtící bílé znázorněny.

Smrtící bílá je perfektní pokračování série o Cormoranovi Strikeovi. Čekání na tuhle knihu bylo opravdu dlouhé, ale po přečtení si jsem jistá, že každá jedna vteřina za to stála. Tohle je jedna z nejlepších detektivních sérií, což čtvrtý díl jen a jen potvrzuje. Smrtící bílá stejně jako celá série rozhodně stojí za přečtení a já už se moc těším na to, jaký případ na Cormorana a Robin čeká v pátém díle.

Za poskytnutí knihy k recenze děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Kniha Zlín.

Čtvrtý případ Cormorana Strika a Robin Ellacottové „Viděl jsem, jak zabili dítě.“ S těmito slovy jednoho dne navštíví utrápený mladý muž soukromého detektiva Cormorana Strika a prosí ho o vyšetření zločinu, jehož byl údajně svědke... více

Komentáře (0)