Vášeň starých časů
recenze
Vražda Kafkova vnuka (2017) / Maru.MaruskaFranz Kafka patří k mým oblíbeným spisovatelům. Troufám si říct, že jeho dílo velmi dobře znám. A neustále se snažím lépe poznat i jeho soukromý života. Knižní trh je plný příběhů, které o něm vyšly. A mnoho z nich mám načteno. Ty založené na skutečných událostech i vymyšlené. Proto mi udělalo radost Nakladatelství MOBA: vydalo totiž knihu Jaroslava Kuťáka nazvanou Vražda Kafkova vnuka. Jedná se o fikci s pravdivými historickými odkazy. Byla jsem zvědavá, co nového si autor ohledně tak významné osobnosti vymyslel. A zda se z pravdivých historických odkazů dozvím něco nového, co ještě nevím. Tak jsem se do ní pustila.
Přiznám se, že když jsem knihu začala číst, byla jsem zmatená. Má v sobě totiž hned několik příběhů, které spolu zdánlivě nesouvisí. A abyste souvislosti pochopili, musíte vytrvat a číst dál. Obávám se, že někteří čtenáři kvůli těmto nejasnostem jednoduše dílo odloží. Snadnější orientaci nepomáhá ani forma příběhu - možná by vše bylo přehlednější, kdyby autor zvolil rozdělení na kapitoly.
Příběh je zaměřen především na dvě věci: na sběratelství a porovnání přítomnosti s minulostí, což spolu souvisí více, než by se na první pohled mohlo zdát. Hlavní hrdina je sběratel papírových pozůstatků starých časů (především dopisů, pohlednic, korespondenčních lístků...) a nečekaně narazí na muže, jenž mu prodá dvanáct krabic papírových pokladů. Sám si vůbec netroufal hádat, co v těchto krabicích objeví a jaká tajemství vyplují na povrch. Jako sběratel se trochu vyzná i v Kafkovi, ale narazit na nějakou jeho pozůstalost je obrovským štěstím...
Často se mi stávalo, že vášeň k dokladům starých časů ze mě dělala nedoučeného historika. A často jsem zjišťoval, že věci nebyly tak, jak je skuteční historici popisují.
Srovnávání přítomnosti a minulost. Návraty do socialismu, komunismu, návraty do historie. Lamentování nad přítomností, uctívání minulosti. To vše zde najdete. Mimo to je zde kladen důraz na to, jak moderní technologie jdou neustále dopředu, což přináší zánik něčeho jiného. Lidé už si tolik neposílají dopisy nebo pohlednice, ale své zážitky si předávají třeba prostřednictvím e-mailů. A tak upadají činnosti, které ve válečném období prožívaly zlatý věk. To je pochopitelné. Hlavní hrdina to jako sběratel velmi těžce nese. Obávám se, že tím na čtenáře bude působit jako starý protiva. Myslím, že sympatizovat s ním budou spíše starší čtenáři, kteří mají na dané věci podobný názor. Pokud jste závislý na internetu a jeho vznik vnímáte jako přínos, tak mu prostě nebudete rozumět.
Vzrušení je pravým vzrušením, dokud netušíme, odkud a kdy přijde a jak silné bude.
Tempo je poklidné, místy možná až moc. Pokud u knihy vydržíte, nakonec se vše propojí, tempo vyprávění se o maličko zvýší a vy pochopíte, jak bylo vše od začátku myšleno. Vražda Kafkova vnuka nebude patřit k dílům, která zaujmou široké spektrum čtenářů. Ale pokud máte rádi klidná a zamotaná vyprávění, kde dlouho netušíte, kam všechno vůbec směřuje, dejte mu šanci.
Vražda Kafkova vnuka Jaroslav Kuťák
Když obyčejný sběratel drobností objeví tajemství minulosti, které může mít celosvětový dosah, neví, zda sebere odvahu, aby se ujal temných příběhů sám a šel po stopách, které se zdají být nebezpečně zameteny. Slavný spisovatel Fr... více