Vítá Vás svět plný nadpřirozených bytostí, svět lidí s nepřirozenými schopnostmi, ale také svět plný bezpráví. Dokáže v sobě někdo najít sílu a vzdorovat?

recenze

Kostičas (2014) / Maragad

„Doslechla jsem se, žes pašovala jídlo jednomu z amaurotických sluhů, čtyřicítko. Mělas k tomu nějaký důvod?“ „Nechali jste ho vyhladovět a mlátíte ho jako zvíře. Potřebuje k doktorovi, do nemocnice.“ Ozvěna můj hlas rozezněla po celé tmavé kapli. Refájci v kapucích mlčeli. „To je mi líto, že to vnímáš takhle,“ řekla Nashira, „ale viděno očima Refájců — tedy očima, které teď bdí nad vaší zemí — jsou lidé na stejné úrovni jako zvířata. A ke zvířatům doktory nevoláme.“ Cítila jsem, jak mě vztek rozžhavuje do běla, ale další slova jsem raději spolkla. Mohli by kvůli mně Seba zabít. - Kostičas, str. 111 -

Román Kostičas je sice prvním vydaným dílem Samanthy Shannonové, ale autorská práva k němu byla prodaná již do dvaceti zemí. Na knihu jsem se těšila už delší dobu, slyšela jsem na ni samé kladné reakce. A byla jsem moc zvědavá, jak se bude líbit mě.

Bledý snílek, čtyřicítka nebo jen Paige?
Jasnovidectví je hrdelní zločin a Paige není jen tak ledajaká jasnovidka, je skokanka, to je na žebříčku jasnovidectví ta nejvyšší příčka. Dokáže se komukoli nabourat do jeho mysli, do takzvané „snové krajiny“. Ale aby přežila, je nucena se svými schopnostmi páchat zločiny pod přezdívkou „Bledý snílek“. Právě je na cestě z práce domů, když se stane něco nečekaného. Ve vlaku dojde k boji a její schopnosti se vymknou kontrole. Paige utíká, ale zanechává za sebou pěkný nepořádek. Ještě ten večer je chycena a převezena do Prvního Šeolu - do města, které by vůbec nemělo existovat. Právě zde probíhá dvacátý Kostičas, neboli sklizeň jasnovidců. Přežije Bledý snílek bez svých přátel? A přijde na to, co její dozorce, tajemný Strážce, před ní skrývá?

Začátek knihy je trochu zmatený, na čtenáře se nahrne moc pojmů najednou a přiznám se, že pro mě byl největší problém, dát si dohromady hierarchii města. Ale už po pár stránkách jsem si vše srovnala a do příběhu se vžila. V polovině knihy se vracíme do minulosti Paige, dozvídáme se o jejích prvních zkušenostech s éterem, nebo jak se třeba dostala k práci u Jaxe Halla. Takové návraty mám moc ráda, díky tomu se ještě lépe vžiji do hlavního hrdiny a pochopím jeho činy v budoucnosti. Navíc Paige jsem si opravdu oblíbila, byla to skvělá hlavní hrdinka. Byla vtipná, drzá, soucitná a jen tak se nedala zlomit, pořád bojovala ať už za sebe nebo za ostatní. Během čtení Kostičasu se ve mně stihly vystřídat snad všechny emoce. Nemám ráda bezpráví a v knize je opravdu skvěle popsaná situace, kdy se s lidmi jedná jako se zvířaty, no koho by to nechalo chladným?

Celá kniha je velmi čtivá, a jakmile si zvyknete na skvěle vytvořený a do detailu propracovaný nový svět a bytosti v něm, za což před Samanthou Shannonovou smekám, tak už kihu nedáte z ruky. Není žádná kapitola, u které byste se nudili, pořád se něco děje. A u konce příběhu už zapomínáte i dýchat, jak jste napnutí.

Kostičas mě opravdu mile překvapil, čekala jsem, že se mi kniha bude líbit, ale nakonec ještě předčila má očekávání. Určitě knihu moc doporučuji a sama už se nemohu dočkat dalšího dílu. Já četla Kostičas ve formě e-booku a bohužel až po přečtení jsem zjistila, že na konci je krásný slovníček pojmů, pokud budete mít knihu, určitě ho použijte.

Příběh začíná v roce 2059. Devatenác­tiletá Paige Mahoneyová pracuje v londýnském kriminálním podsvětí, kde působí jako jakási „spojka" či „posel" – je krajinochodec, zvláštní typ jasnovidce, a díky svým schopnostem se dokáže vnoř... více

Komentáře (0)