Vyhnankyně

Historický román z 19. století o těžkém osudu tří žen, jež byly nedobrovolně odvedeny od svých kořenů a vrženy do, pro ně nového, velmi krutého světa. Je to velmi dojemný příběh o pevném poutu přátelství, odvaze a síle bojovat.

Evangeline, je mladá guvernantka, která je neprávem obviněna z krádeže prstenu a pokusu o vraždu. Je uvězněna a odsouzena ke čtrnácti letům v trestanecké kolonii v dnešní Tasmánii. Pod srdcem nosí dítě, jehož otec je člen bohaté rodiny pro kterou pracovala a i přes falešné naděje, které si Evangeline stále dává, ji nevyhledá a nebojuje za její propuštění. Evangeline se tedy ocitne na palubě lodi plné odsouzených žen. Panují zde drsné podmínky a ženy musí urputně bojovat za svůj život. Jsou nejen vyčerpané, hladové, špinavé a nemocné ale především se také musí potýkat se surovým chováním některých námořníků.
Evangeline se na lodi seznámí s mladičkou Hazel, porodní bábou a bylinkářkou. Stanou se z nich blízké přítelkyně. Jsou si navzájem oporou v těchto těžkých časech. Evangeline učí Hazel číst a psát a ta poté pomáhá Evangeline přivést její dítě na svět.

Třetí hrdinkou příběhu je osmiletá Mathinna, dcera náčelníka Palawahů, kteří byly Brity násilně deportování na Flindersův ostrov. Ve třech letech byla z chalupy rodičů poslána do domu bílé učitelky, která ji učila číst a psát anglicky. Po smrti její matky byla z rozmaru guvernérovy ženy odvezena do jejich domu v Tasmánii. Lady Franklinová chtěla svým přítelkyním předvést jak dokáže zkrotit a vzdělat divocha.

"Představ si sebe sama jako strom. Uvnitř máš všechny ty letokruhy. A každý ten kroužek je někdo, na kom ti záleží, nebo místo, kdes byla. Nosíš je s sebou, kamkoli jdeš."

Příběh je opravdu hodně emotivní a naprosto strhující. Zcela se do něho ponoříte a nedokážete se od něj odtrhnout. Všechny bolestivé okamžiky prožíváte s hrdinkami velmi silně. Jednu část příběhu ještě teď nedokážu úplně rozdýchat. Musela jsem si ji přečíst opakovaně, nechtěla jsem věřit vlastním očím. Všechny zmiňované dívky prožily peklo na zemi, ale na jednu z nich čekal obzvlášť šílený osud.

Děj většiny historických knih, které jsem přečetla byl zasazen do Evropy či Ameriky. Je to mé první setkání s beletrií, která mi přiblížila 19. století a počátky osídlování v Austrálii. Kniha je napsána velmi uvěřitelně a svižně, bez zbytečných zdlouhavých popisů, za což jsem já vždy velmi ráda. U mě má kniha plný počet bodů a je jedna z těch, kterou všem doporučím, ale nikomu nepůjčím. Jdu si ji totiž zařadit do knihovny mezi nejlepší knihy.

Autorka recenze: Markéta Pospíšilová


Vyhnankyně Vyhnankyně Christina Baker Kline

Emocemi nabitý román o třech ženách, jejichž osudy se protnou v Austrálii 19. století, kde bojují za vykoupení a svobodu. Když mladá naivní vychovatelka Evangeline otěhotní se synem svého zámožného londýnského zaměstnavatele, n... více


Komentáře (0)

Přidat komentář