Z našich srdcí nikdy nezmizel

recenze

Knih deníkového formátu nebo zpovědí o vyrovnání se se žalem není úplně málo a není snadné se v nich orientovat. Existují však knihy, které mají i osobní rovinu a čtete je s vědomím, že autor už vám zatím nabídl pokračování v on-line prostoru.

Přesně taková je kniha Devátý dotek od autorky Mirky Šimkové. Ta píše dlouhá léta příběh svůj i rodiny na sociální síť Twitter, nyní X. Vypráví také příběh dcery Klárky bojující s projevy vrozené spinální atrofie a zmiňuje i životní výročí svého manžela Mildy, ten se však ve vyprávěních objevuje jen ve vzpomínkách.

V roce 2009 jej zabil nepozorný řidič nákladního vozu. Tím začala pro Mirku životní etapa, jakou nikdy nechtěla začít. Nikdy by si nedovedla ani představit, že se jako matka čtyř dětí, z toho tří velice malých, ocitne ze dne na den v situaci bez partnera. Opory. Pomoci.

Právě z těchto dní po tragédii je sestaven Mirčin deník. Byla zvyklá svěřovat se do komunity webu baby-cafe.cz a psát tam krátké příspěvky o svém životě, Klárčině stále se rozvíjející vrozené nemoci a vůbec si chodit popovídat. Po manželově tragické smrti se její návyk psát deník a zpracovávat tímto způsobem své pocity stal důležitou součástí procesu zármutku i smíření se s tragickou ztrátou.

Den po dni, měsíc po měsíci zapisuje své pocity, každý den. Lepší i horší. Zvířata u domu nepočkají a už Mildou nerealizované opravy domu taky ne. Je třeba fungovat kolem rodiny a v ní a nepřestávat žít. Dělat rozhodnutí, být na ně sama. Samozřejmě, že se vždycky najde někdo, kdo pomůže a takových lidí nebylo málo. Ale nakonec se rozjedou domů a je nutné zůstat s vlastními myšlenkami. Děti jdou spát, dům utichne a ten druhý už nikdy nedostane šanci přijít.

Kniha Devátý dotek je výjimečná nejenom autentickým záznamem zármutku milující ženy, ale také vykreslením atmosféry bolestí ječící duše, která je nucena kvůli okolnostem i životní situaci mlčet. Není luxus utéct kamkoliv pryč, zařvat si, něco zničit. Ztráta manžela ji postavila do úlohy hlavy rodiny bez ohledu na stav rozervané duše. Věnuje se i nutnosti rozhodnutí o viníkovi nehody. Dát pokyny byrokratickému aparátu o vině a trestu a pocitů beznaděje z této nutnosti. Ať se rozhodne jakkoliv, Mildu to neoživí. Dětem to tátu nevrátí. Činí dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Kniha ukazuje několik následujících let po nehodě, od absolutního zoufalství k pocitu kradmých nadějí pro sebe i své děti. Síla bojovat, žít. Kdo sleduje Mirku na sítích, tak zná i pokračování po letech. Kniha se četla zvláště v tom smyslu, že jsem znala pokračování příběhu i aktuální stav rodiny a deník mi vysvětlil, co se stalo a proč jsou některé věci jaké jsou. Kdo je kdo a jak se kým stal. Bylo to bolestné, ale zároveň velmi konstruktivní. Tragédii už nejde vrátit, ale ani zapomenout. Mirka se však dokázala soustředit na to nejlepší ze všech určených světů a i když sama nyní bojuje s dalšími nástrahami osudu, dokáže rozdávat naději i vděk plnými hrstmi.

Devátý dotek není komfortní čtení. Projdete si s autorkou všemi fázemi hlubokého zármutku. Nebudete však odvracet oči. Budete se dívat jejíma očima na pomalý a stálý růst z kořenů rodinné tragédie. Dostanete možnost nahlédnout do duše zlomené ženy bojující každý den se situacemi, jaké nikdy nechtěla zažít. Nic z toho nezavinila, i tak všechny následky padly na její hlavu. Nezůstala však zlomená a dokázala pevně vykročit dál.

Deník byl se dal označit jako sonda do nejhlubšího žalu a jeho cesty z něj. Není to vědecká publikace ani návod. Ale může se stát inspirací pro každého, kdo něco takového zažil, aby si uvědomil, že v takovém případě není žádná volba vyloženě špatná. Že není nutné se obviňovat z čehokoliv. Každý boj je individuální a cesta každému vlastní. Pokud projdete část Mirčiny cesty, budete svědky její zkušenosti.

Kniha Devátý dotek patří mezi ty, jaké ve vás zůstanou. Nevyryje do vás jizvy, ale pomůže vám porozumět zármutku druhého a být mu lépe nápomocen v jeho zvládání. Není to hned a cesta z něj je dlouhá. Je třeba být trpělivý. A v Devátém doteku najdete další díl skládačky k porozumění rozbitých životů. A to je moc důležité poselství.

Už nikdy nebudeme stejní jako předtím. Už nikdy nebude nic jako dřív. Kniha je opravdovým živým zachycením událostí jedné rodiny v domku za Plzní, v Ovečkově – muž a žena, čtyři děti, dva psi, kočky a šest ovcí. Deník vypráví v... více

Komentáře (0)