Zakázaná láska.

recenze

Ochraňuj mě (2015) 3 z 5 / TerezaMondeková
Ochraňuj mě

Arial má od narození zvláštní schopnosti. Musela žít v ústraní, oddělena od ostatních, aby nikdo její schopnosti neodhalil. Kdyby to někdo zjistil, znamenalo by to nebezpečí pro ni, ale i pro její rodinu. Pak ale Arial přepadnou a zvítězí pud sebezáchovy. Aby si zachránila život, musela použít své schopnosti. Celý incident ale někdo nahrál a vyvěsil na internet. Video zachycující její schopnosti vidí celý svět. Její rodiče hned poté zmizí a Arial neví, komu může věřit. Její jediná naděje na záchranu rodičů i sebe je Beue Devereauxe.

Pro Beue Devereauxe to měl být další obyčejný případ, ale to poslední co čekal bylo, že ho Arial začne přitahovat. Beue je odhodlaný udělat cokoliv, aby Arial ochránil před lidmi, kteří udělají cokoli a odstraní kohokoliv, aby Arial dostali do svých rukou...


Ukázka:
Právě když se chystala sejít z chodníku a vydat se přes parkoviště ke svému vozu, někdo do ní strčil tak, že upadla na zem a poškrábala si kolena a dlaně, na něž dopadla, aby zbrzdila pád.
Šokem celá ztuhla, snažila se pochopit, co se to sakra právě stalo!
„Ty zasraná svině! Myslíš si, že ti jen tak projde, žes mě nechala propadnout? Kdyby nebylo tebe, byl bych na podzim na vysoké. Máš tušení, co mí rodiče udělají, až zjistí, jaký mám známky?“
Poznala, čí je to hlas. Byl to jeden z jejích studentů, Derek Cambridge. Pocházel z bohaté rodiny a měl pocit, že kvůli tomu smí vše, co se mu zamane. Byl arogantní a egoistický, nikdy by ji však ani ve snu nenapadlo, že by ji napadl kvůli známkám, které si v jejích hodinách vysloužil.
Snažila se mu všemožně pomáhat. Nechtěla, aby propadl, ale on její snahu ignoroval. Ve své namyšlenosti se domníval, že ho nechá projít navzdory jeho úsilí o lepší známky - nebo spíš jeho nedostatku. Možná si myslel, že mu peníze a společenské postavení jeho rodičů zajistí dobré známky a ještě lepší život.
Když vzhlédla, krev jí v žilách ztuhla, protože nebyl sám. Vedle něj stáli dva mladíci, nejspíše jeho kamarádi, jak předpokládala, a vypadali stejně navztekaně jako Derek. Copak zešíleli Zaútočit na ženu za denního světla, na rušné ulici před školou?
Zoufale se rozhlédla, hledala jakoukoli pomoc.
Kopanec do boku ji převalil na záda. Kabelku měla nyní pod sebou. Lapala po dechu. Když vzhlédla a střetla se se zuřivým pohledem Dereka Cambridge, zamrazilo ji až do morku kostí.
On ji netoužil jen pocuchat a vypustit trochu páry a vzteku. V jeho očích spatřila smrt. Svou smrt. A jeho kamarádi neměli pražádný úmysl jí pomoct. Oba se ušklíbali, jak by byli pevně přesvědčení, že dostane to, co si zaslouží.
Ve slunci se zaleskl kov. Nůž.
Derek ho držel v ruce, ostřím k zemi, a ona věděla - věděla - že se ji chystá zabít.
Své schopnosti dlouho nepoužívala, naučila se je za každou cenu potlačovat. Nyní se však probudily k životu, převládl v ní pud sebezáchovy.
Bylo to instinktivní. Ani neměla sílu se plně soustředit. Jejího útočníka náhle zasypal příval kamenů, donutil ho ustoupit. Jednou rukou si chránil obličej, v druhé však stále svíral nůž.
Zvedl se vítr, zuřil silou tropické bouře. Teď, když byly síly mezi ní a tím puberťákem s nožem vyrovnané, pátrala kolem sebe po čemkoli, co by mohla použít jako zbraň.
Vzhlédla ke stromům, které lemovaly jednu stranu chodníku. Těžká větev na jednom z nich zapraskala, znělo to jako výstřel, a pak spadla přímo na to trio, které ji ohrožovalo na životě.
„Co se to kurva děje?“ vykřikl jeden z Derekových kamarádů.
Ari ty další dva mladíky nepoznávala. Byla si na devadesát devět procent jistá, že na její školu nechodili, protože na akademii nestudovalo tolik žáků jako na veřejných školách a ona znala tváře a jména většiny studentů Groverské akademie.
„Chytněte tu mrchu a držte ji, já ji podřežu jako svini. Stejně to svině je,“ zavrčel Derek.
Viděla, že mu ublížila. Z Derekova nosu se valila krev, ani se ji nesnažil setřít. Oči se mu divoce leskly a Ari si uvědomila, že není rozzuřený jen tím, že kvůli ní propadl, ale že se taky sjel bůhvíjakým sajrajtem.
Ocitla se v hodně nebezpečné situaci.
Vyškrábala se na nohy a využila jejich chvilkového zaváhání ve svůj prospěch. Potřebovala zbraň.
Potřebovala zjistit, co má k dispozici.
Cihlové květináče, které stály rozmístěné před školou a v nichž rostly elegantně zastřižené keře, se začaly chvět jako při zemětřesení. Cítili to i ti tři kluci, protože se oba dva Derekovi přátelé po sobě neklidně zadívali. Dereka ale příliš ovládala droga, kterou si dodalodvahu, než aby si čehokoli všímal; natolik byl odhodlaný donutit ji zaplatit.
Cihly se uvolnily, jedna po druhé padaly k zemi. A pak jedna z nich proletěla vzduchem a zasáhla Dereka zezadu do hlavy.
Padl k zemi jako kámen, nůž mu vypadl z ruky a zacinkal o beton.
Oba jeho kamarádi ohromeně zírali, jak se do vzduchu vznesly další cihly a změnily směr, když oba mladíci o několik kroků ustoupili.
„Do hajzlu!“ vykřikl jeden z nich. „Je to zasraná čarodějnice. Ta určitě uctívá Satana!“
Teď, když nůž ležel na zemi na krok od zhrouceného Dereka, zmocnila se ho. Doplachtil k ní, ona otevřela dlaň a rukojeť nože se jí uložila do dlaně.
„Vypadněte odtud,“ zasyčela.
V tu chvíli ji nezajímalo, co si o ní myslí. Jestli věřili tomu, že jí tu moc dal sám Satan, tak ať.
Cihly se k nim rozletěly a zastavily se jen několik centimetrů od jejich hlav. To už měli ruce před obličejem, chránili si tváře, oči zavřené a celí schoulení čekali na dopad. Když se nic nestalo, váhavě otevřeli oči a pak je v panice vytřeštili.
Když ustoupili o několik kroků, cihly se k nim zas rozletěly. Pak se chlapci zřejmě rozhodli nechat svého „kamaráda“ jeho osudu, otočili se a utekli, jako by je pronásledovala smečka pekelných psů.
Cihly spadly na zem, jedna z nich se na růžku uštípla. Ari tam stála a třásla se dozvuky náhlé blízkosti smrti.
A pak si uvědomila, že udělala něco nemyslitelného. Nezáleželo na tom, že si chtěla jen zachránit život. Právě využila svou schopnost telekineze, a to před třemi svědky. Ti svědci jí však největší starost nedělali. Kdyby přišli na policii s tak šílenou historkou, nejspíš by se jim na okrsku stejně vysmáli. Ale parkoviště, stejně jako celá škola, bylo monitorováno bezpečnostními kamerami.
Teď už existoval důkaz o jejích nevysvětlitelných schopnostech.

Arial se mi líbila více jak Ramie. Líbilo se mi, že jen tak neseděla a dokázala jednat. Líbili se mi i její schopnosti, i když si myslím, že jim autorka mohla věnovat větší pozornost. Ale i já musím uznat, že tolik krve kolik hlavní hrdinka během knihy ztratila... by nepřežil ani "nadpřirozený" člověk.

Beau... ten mi přišel stejný jako Caleb. Majetnický, ochranitelský, dominantní... stále hlavní hrdinku ujišťoval o své ochraně a lásce. Neříkám, že se mi to nelíbilo, ale po čase mě to opět začalo unavovat.

Lepší než první díl. Více nebezpečí, akce, překvapení, ale i napětí. Byla jsem napjatá a zvědavá, co dalšího se stane, jaký bude konec. Jsem i ráda, že ani tady autorka nevynechala jiskření mezi hlavními hrdiny, lásku a špetku erotiky. Tentokrát mi ten vývoj vztahu, ten vznik přišel uvěřitelnější než v prvním dílu. Ale opět opakující se myšlenky... bylo to dost únavné. I konec se mi líbil víc, než v prvním dílu.

Ochraňuj mě Ochraňuj mě Maya Banks

Arial vyrostla jako adoptivní dcera zámožných rodičů. Její minulost obestírá tajemství a s jejím původem ji pojí jediné – její schopnost telekineze. Poté co neznámý útočník usiluje o víc než její život, se Arial obrátí na Beaua De... více

Komentáře (0)

Přidat komentář