Zakázaná láska mezi Amazonkou a Vikingem

recenze

Limea (2021) / Suzanne

Limea pochází z matriarchálního ostrovního kmene Sorayů. Chce se stát nejlepší lovkyní a dostat se do nejvyšší kasty. Jenže pak na pláži najde zraněného cizince a místo toho, aby ho nahlásila Radě a nechala ji se s ním – pravděpodobně násilně – vypořádat, tak ho zachrání, ukryje a ošetřuje…

Aby toho nebylo málo, tak ze sousedního kmene Soketů přichází skupina mladých mužů, kteří se ucházejí o dívky z kmene Sorayů. Limea náleží ke střední kastě, takže nepředpokládá, že by o ni měl některý z mladíků zájem. Jenže svými loveckými schopnostmi zapůsobí na Bardina, mladého umělce v dobré rodiny, který ji ale strašlivě rozčiluje – vždyť ani na chvíli nezavře pusu, pronásleduje ji na každém kroku a ještě si dovolí o ní složit písničku?

Limea je cílevědomá a pilně trénuje své lovecké dovednosti, aby se dostala do nejvyšší kasty. Dává přednost činům před slovy, neumí příliš navazovat mezilidské vztahy, občas se hašteří se svou mladší sestrou Millou a nechápe, co pořád má na lásce a romantice. Až do chvíle, kdy na pláži najde zraněného cizince. Jenže když se na ostrov dostal jeden cizinec, tak se sem dostanou i další. A to krutí válečníci, kteří si rozhodně neberou servítky, a už vůbec ne se ženami.

Příběh je čtivý, chytlavý a hladce plyne. Nechybí v něm pomalé poznávání a sbližování hlavních hrdinů, trocha akce ani humoru, který se zakládá především na kulturních rozdílech. On je z patriarchální společnosti drsných válečníků, Limea z ostrovního národa, kde vládnou a loví ženy. Copak je normální, že žena nesmí mluvit, musí chodit zahalená od krku až po kotníky a nemůže si svobodně vybrat svého muže? A copak je normální, že žena loví, odporuje muži a lítá kolem polonahá jako malý divoch? Lin Rina do příběhu zakomponovala úvahy o roli mužů a žen, o nespravedlnosti, jak v tradiční patriarchální, tak i v matriarchální společnosti, o hledání svého místa pod sluncem a touze žít si podle svého.

Limea patří do žánru young adult, s čím se pojí také určité nešvary: děj je vcelku předvídatelný, chybí mu pořádná zápletka i zvrat. To, jak rychle nachází Limea a cizinec společnou řeč (nebo to, že vůbec mluví stejným jazykem) a překonávají kulturní rozdíly, je trochu naivní. Těžko říct, jakými kulturami a historickým obdobím se autorka přesně inspirovala, ale já v tom viděla trochu Amazonky a drsné Vikingy, což je na jednu stranu dost neobvyklá a na druhou stranu poměrně zvláštní kombinace. Navíc Limea sice nese nálepku romantická fantasy, ale i když se odehrává ve fiktivním světě, tak žádné fantasy prvky tu nejsou.

Lin Rina je autorkou populární historické romance Kroniky prachu, která patří mezi mé oblíbené knihy a všem ji vřele doporučuju. Limea bohužel Kronikám prachu nesahá ani po kotníky, ale pokud chcete čtivý, oddychový a nenáročný romantický příběh v hodně netradičních kulisách, tak se do této knihy klidně pusťte.

Limea je dívka z ostrovního národa Sorayů, která se rozhodla stát nejlepší lovkyní ze všech – do cesty za naplněním tohoto snu se jí však postaví nečekaná překážka. Když objeví zraněného cizince, kterého na pláž vyvrhlo moře, nedo... více

Komentáře (0)