Zapněte pásy, připravte kapesníčky

recenze

Jizvy jako křídla (2020) / rozaaalie_

Už se Vám někdy stalo, že byste probrečeli celou knihu? Že by Vás nějaký příběh rozerval na tisíce kousíčků? Že by hlavní postava představovala kruté zrcadlo projektující Vaše mladší já? Pokud jste alespoň na jednu z těchto otázek odpověděli "ano", pak je tohle dílo přesně pro Vás. Takže zapnout pásy a připravte se na pořádnou emocionální horskou dráhu.

DIVERZITA ZA KAŽDOU CENU?
Přiznání jedné knihomolky (aka mě): „Knihám, ve kterých se vyskytují hrdinové s nějakým druhem postižení či mentálními problémy se zcela záměrně vyhýbám.“ Ptáte se proč? Protože spousta autorů neumí tyhle postavy napsat věrohodně a hlavně ví o dané problematice přinejlepším kulové, přinejhorším velké ho Houby. I přesto mě tohle poměrně neznámé YA dílo v sekci e-knih ve slevě zaujalo a ne, nebylo to jen kvůli tomu, že stálo pouhých 90 Kč (dobře, tak kecám). Tenhle příběh ve mně ze začátku nevyvolával nijak zvlášť velká očekávání. Teď po přečtení však můžu s klidným svědomím říct, že jsem konečně našla knihu, která nestereotypizovala hlavní hrdiny s postižením. „Jizvy jako křídla“ mě nakonec mile překvapily. Protože i když neměla autorka s danou problematikou příliš mnoho vlastních zkušeností, dokázala skvěle vystihnout trable člověka, kterého postihlo neštěstí. Díky bohu za rešerše.

KAŽDÝ MÁME SVOJE JIZVY
Co se týče samotné hlavní hrdinky, ani tentokrát jsem se neobešla bez malých výhrad, které se však vzhledem k jejímu věku a osudu daly respektovat. Z šestnáctileté Avy se ze dne na den stal nejen sirotek, ale také přeživší ničivého požáru, který ji bohužel připravil o oba rodiče a také sestřenici. Po tomto traumatickém incidentu jí zůstalo spousta jizev, ať už fyzických, tak hlubokých šrámů na duši. Během celého díla se setkáváme se spoustou pasáží popisující situaci dívky, která žije s popáleninami na více než 60 % svého těla. Střípky z nemocnice, popisy všemožných operací a transplantací a také skličující finanční situace, která celou svou tíží spadá na hlavy Aviny tety a strýce, kteří se o ni od požáru starají. Je to surové. Je to zdrcující. Ale je to reálné. Z Avy jde cítit jakási dětská naivita, která mi občas protáčela panenky až kdesi dozadu hlavy, ale na druhou stranu jí to dodává na autenticitě. Je to prostě teenager, který si prošel něčím nepředstavitelným. Potýká se s vnitřním vztekem, znechucením, ale i obrovskou bolestí, která se k ní pomalu ale jistě vkrádá jako temnota do pohaslého pokoje.

Přesto, že je kniha psaná pro mladší čtenáře, mi autorčin styl psaní velice sedl a zhltala jsem ji za necelé 2 večery. Příběh je plný sarkastických narážek, místy až černého humoru a rozhodně si nebere žádné servítky.

BRZDI, KNIHO!
I když jsem příběh zatím jen vychvalovala do nebes, nebudu tu troufale tvrdit, že jsem za celou dobu nenarazila na žádné výtky. Za jednu z těch významnějších považuju na můj vkus až příliš toxické přátelství mezi Avou a Piper druhou popálenou dívkou na vozíku. Vývoj jejich vztahu ve mně nakonec ponechal jakousi hořkou pachuť nesouhlasu a zklamání. Ano, Piper je taky jenom teenager, ale ode mě by teda dostala pořádných pár flákanců, nebudu lhát. Taky konečné zvraty příběhem problikly rychleji jak semafor, skoro jako kdyby autorce docházely stránky anebo si musela pohnout kvůli deadlinu. Konec byl tedy na můj vkus až příliš uspěchaný a roztěkaný. Je pravda, že i Avě jsem občas chtěla nafackovat, a to především díky tomu, jak se chovala ke své tetě a strýci, kteří se jí po požáru nejen ujali, ale také se o ni v průběhu celé rekonvalescence 24 hodin denně starali a finančně ji zabezpečují. Jenže jak se asi šestnáctiletá holka vypořádá se ztrátou rodičů, stěhováním, šikanou, popáleninami, operacemi a vlastně veškerými traumaty, co se jí za poslední rok staly. No, asi přesně tak, jak se s tím vypořádávala.

Tím, jak rychle se příběh ke konci pohyboval mi přišlo, že byl Avin osobnostní vývoj až moc příkrý. Osobně si stojím za názorem, že pokud se postava trápí třičtvrtě příběhu nějakým problémem (v tomto případě až traumatem), nemůže se magicky změnit k lepšímu na posledních dvaceti stránkách. A když už jsme u toho děje, pravdou je, že se toho v knize vlastně až zas tolik „zajímavého“ nedělo. V tomhle ohledu to byl prostě typický středoškolský YA román šmrncnutý jednou popálenou hlavní hrdinkou.

Mě ale tahle kniha uchvátila především myšlenkami a tematikou. Pokud toužíte po propracovaných plot twistech, asi to nebude nic pro Vás. Příběh je pro mě především o boji s vnitřními démony a vyrovnáváním se se ztrátou. Dotýká se hlubokých témat, jako je smrt, deprese, šikana, sebenenávist nebo např. sebevražda. Je ale také o přátelství, rodině a o tom, že by se člověk neměl nikdy vzdávat

Závěrečné hodnocení: 4/5

Šestnáctiletá Ava Leeová přišla o všechno: o rodiče, nejlepší kamarádku, domov a dokonce i o tvář. Nepotřebuje zrcadlo, aby viděla, jak vypadá svůj odraz vidí v očích všech, kteří se na ni dívají. Rok po požáru, který zničil její... více

Komentáře (0)