Žít dál? A jak vůbec?
recenze
Já chci přece žít! Naďa je HIV pozitivní (2001) / IwíčekOtázka, kterou jsem si položila v názvu tohoto příspěvku, je více než výstižná. Proč? Odpověď naleznete níže.
Knihu jsem si půjčila na základě inspirativní anotace, kterou jsem si přečetla v jiné podobné knize. Téma mě celkem zaujalo, tak jsem pro ní hned druhý den běžela do knihovny.
Dle názvu jsem se mylně domnívala, že se bude jednat o dívku, která si prošla těžkou životní situací - drogy apod., ale...
V první kapitole se čtenář seznámí s hlavní hrdinkou Naďou, která je aktivní, ráda hraje volejbal a žije naprosto normálním životem. Naďa vypráví i o svém bývalém příteli Petrovi, který se odstěhoval s rodiči do Egypta. Seznámili se spolu v nemocnici. On byl po nehodě a po operaci a ona byla nemocná. Dali se spolu dohromady a nějakou dobu spolu chodili. Krátce před tím, než odjel Petr do Egypta se spolu rozešli. Naďa si žije dál svým aktivním sportovním životem a po několika měsících se zamilovává do Marka.
Děj knihy se však zlomí ve chvíli, kdy se Petr Nadě znovu ozve. Pošle jí dopis. Ta se z dopisu v první chvíli raduje, ale když ho otevře, naskočí jí husí kůže (stejně jako zákonitě musí v tuto chvíli naskočit každému čtenáři). Dozvídá se krutou zprávu, že byl Petr v době, kdy spolu chodili nakažený virem HIV, který u něj později propukl v nemoc - AIDS. Naďa je kvůli dopisu velmi rozladěná, nejistá a bojí se komukoliv cokoliv říci. Nakonec se rozhodne jít ke svému lékaři a nechá si udělat test. Doktor jí o pár dní později sděluje konečnou diagnózu: "Naďo, jsi HIV pozitivní." Pro Naďu se v tu chvíli zbořil celý svět. Jak kniha dopadne a co dívka vše prožije? Bude se muset něčeho vzdát? Jak se na ni budou dívat ostatní? To jsou otázky, na které naleznete odpověď právě v této knize.
Knihu bych doporučila všem, kteří si rádi přečtou příběhy ze života a nevadí jim, když jsou smutné. Zároveň bych ji ráda označila za knihu osvětou, protože v ní je na málo stránkách (136 str.) vměstnáno spousty důležitých informací, které by měl každý vědět.
Po přečtení se ve mně cosi zlomilo a došlo k soucitu a porozumění. Každý se totiž lidem, kteří jsou HIV pozitivní, nebo AIDS nemocní vyhýbá. "Postižený" se najednou stává vytěsněným ze společnosti a lidé se ho bojí, ač neprávem.
Výtky: Jediné, co bych knize vytkla, je asi její konec, zdá se mi otevřený. Pokud bych byla na místě autorky, asi bych příběh uzavřela jiným způsobem.
Líbilo se mi: Určitě se mi líbila nenucená osvěta. Příběh, který ukáže, co je špatně a popřípadě jak se zachovat k člověku, který je virem postižen. Dále se mi líbilo zpracování děje - chvíle, kdy se vám zježí vlasy hrůzou, strach, radost..., každá chvíle dívčina života je zde popsána velice čtivým způsobem.
Já chci přece žít! Naďa je HIV pozitivní Marliese Arold
Příběh sedmnáctileté dívky, která se nakazila virem HIV. Petr byl první a jediný kluk, se kterým Naďa spala. Když se od něj dozví, že má AIDS, nemůže tomu uvěřit. Petr se nakazil krevní transfuzí s infikovanou krví. Naďa si nechá... více