Bílé hejno recenze

Bílé hejno My se nemusíme loučit, blízko sebe jdeme kdovíkam. Setmělo se den už končí, zamlklý jsi, já nic neříkám. Do kostela spolu jdeme, jsou tam svatby, křtiny, zádušní... Při odchodu nevzhlédneme... Proč my dva jsme odlišní? Nebo u hřbitovní branky sedneme si na ulehlý sníh. Ty mi hůlkou kreslíš zámky, říkáš, stále spolu budem v nich.... celý text