Dcery čarodějného vrchu recenze

Jak velký je rozdíl mezi soumrakem a svítáním? Jak tenká je hranice mezi skutkem milosrdným a silou nečistou? A jak ostrá je čára mezi tímto a jiným světem? Bess Southerns, přezdívaná také matka Demdike, to odjakživa uměla se zvířaty, dovedla je slovem snadno uklidnit a také dobře znala sílu léčivých bylin. Patří zkrátka mezi obdařené. Uživit sebe a dceru se třemi dětmi není lehké, nouze klepe na dveře co chvíli, a za pomoc druhým, za uzdravení nemocného člověka či zchromlé kravky člověk vždycky kus chleba domů přinese. A obdařenost se dědí, koluje potomstvu v krvi, a je na každém z nich, k jakým úmyslům chtějí své schopnosti užívat, zda k dobrodiní či odplatě, a zda je vůbec užívat chtějí… Román spisovatelky Mary Sharrattové je inspirován čarodějnickými procesy v anglickém Lancashire v roce 1612, které vyvrcholily devíti popravami. Celým příběhem se nese otázka, zda některá obvinění z čarodějnictví mohla být oprávněná. Sharrattová v příběhu dovedně snoubí historická fakta s moderní psychologií a barvitým líčením běžného života chudých lidí, jejichž jediná naděje na lepší budoucnost spočívá v jejich „obdařenosti“, tedy ve schopnostech, jež jedni považují za svaté a druzí za nečisté. Děj se postupně přesouvá z přírody, statků a vesnic do sídel vrchnosti, do žaláře i na popraviště, spěje k nevyhnutelnému závěru, ale přesto dál vyjadřuje naději v podobě nezdolných ženských charakterů, v podobě matek a dcer, jež dokážou milovat, soucítit i odpouštět.... celý text