Dívky bez prostředků recenze

Je těsně po druhé světové válce a Londýn se nesměle probouzí z hubených válečných let. Obyvatelky londýnských „ženských domovů“, dobročinného penzionu The May of Teck Club, se nadechují svobody a lační po nových šatech, nových mužích, novém životě. Metropole ale zůstává poznamenána válečnými šrámy, zboží je na příděl a dívky zjišťují, že zlu se daří i v dobách míru. Novela navazuje tématem, stylem, biografickou inspirací i datem vzniku na Nejlepší léta slečny Jean Brodieové, knížku, kterou se Brodieová ve světě a s velkým časovým odstupem i u nás proslavila nejvíce. Podobně jako Nejlepší léta zachycují vratký přechod skupinky školaček od naivního dětství k dospívání, zachycují Dívky bez prostředků snahu skupinky mladých žen zajistit si samostatnou existenci a zorientovat se v novém světě – přičemž Sparková v obou dílech osvědčuje tutéž formulační úspornost, umění diskrétního náznaku a smysl pro vtip i pro tragiku prostou sentimentality či patosu.... celý text