Kočkopes Kvído recenze
Miloš Kratochvíl
Mile potřeštěný příběh žákyně druhé třídy Týny Humplíkové vypráví o jejích problémech jedináčka. Nemá si s kým hrát, a proto by ráda měla aspoň nějaké zvířátko: psa, kočku, anebo aspoň papouška. Jenže pořádkumilovná maminka-účetní a úctyhodný tatínek-bankovní úředník o něčem takovém nechtějí ani slyšet. A tak si Týna nepovolené zvířecí kamarády zkusí nakreslit. Moc se jí nepovedou, všechny tři obrázky zmuchlá v jednu papírovou kouli a hodí ji do koše. Jaké je ale její překvapení, když ta koule najednou obživne – narodí se z ní podivný tvor, napůl kočka, napůl pes, fantastický strakatec. A přítulný! Zato rodiče jsou zděšením bez sebe, to zvíře je tak jiné, že budou kvůli němu všem pro smích, hlavně sousedovi s vlčákem Arnoldem a sousedce s kočkou Mícou. S tím se bude muset něco udělat! Navštíví proto psí salon, tam ovšem Kvído vzbudí nepochopitelný obdiv a tatínek tedy rozhodne, že toho strakatce musí vidět ještě zvěrolékař. Pan doktor Zvonek, který si vždy přál být cvrčkem, má ale pro Kvída pochopení. Jediné řešení tedy bude – dát Kvídovi domácí vězení... Veselý příběh s dobrým koncem, ve kterém neschází ani dobrodružství (únos a zatýkání zlodějů), je nabitý spoustou groteskních scének.... celý text
- Dětská fantazie vs. realita dospělých / Jana Křepelová, VašeLiteratura.cz