Nepiju sám recenze
Vladimir Semjonovič Vysockij
Tvorba herce, básníka a písničkáře Vladimíra Vysockého se v Sovětském svazu v 70. letech stala téměř náboženstvím. K smrti uprostřed horečné tvůrčí činnosti ho možná víc než oficiální neláska úřadů uštvala neoficiální láska miliónů příznivců. V červenci 1980 padl usmýkán nadlidským pracovním vypětím, nespoutaným způsobem života a alkoholem. U nás jeho písně v překladech Milana Dvořáka zařadil na počátku 80. let do repertoáru Jaromír Nohavica a uvedl ho tak do českého povědomí. Do výběru zařazuje Milan Dvořák několik klasických textů, ale naprostou většinu tvoří překlady zcela nové. ... celý text
- Nepiju sám / Pavla Hložková, webmagazin.cz
Štítky knihy
Část díla
"Jsme bdělý, pevný, žádnej nevyžvaní..."
"Mao je nezbeda..."
"Můj černej člověk v šedým převlečníku..."
"Světem svět si dál..."
"Už jaro začínalo..."
Autorovy další knížky
1984 | Zaklínač hadů |
1988 | Vladimír Vysockij |
1997 | Pravda a lež |
2006 | Nepiju sám |
1987 | Na křídlech revoluce |