Pokoj č. 9 recenze

Zdrcující autobiografický příběh vyprávěný matkou, jejíž dcera onemocněla autoimunitní encefalitidou. Popisuje v něm všechna úskalí této nemoci, ale i naději na vyléčení. Román, který napsal sám život. Tak by se dal označit příběh Kateřiny a její rodiny. V knize popisuje dětství a vyrůstání v komunistickém Československu, přestěhování do Belgie za manželem počátkem 90. let a narození čtyř dětí. Mají spokojený a krásný život až do té doby, než jejich 16letá dcera Karolína onemocní autoimunitní encefalitidou NMDAR, postupně přestává mluvit, ztrácí paměť i svou osobnost. Začíná skoro osmileté peklo, které je všechny poznamená. Jak to nakonec dopadne? Uzdraví se Karolína? A co její matka Kateřina? Začne vnímat svět kolem sebe jinak? I o tom se můžete dočíst v knize, která ukazuje, že vždy existují cesty, jak se odpíchnout ze dna a znovu se nadechnout.... celý text