Přítelkyně z domu smutku recenze
Eva Kantůrková
Přítelkyně z domu smutku nazývá sama autorka románem-pravdou. „Inspirací“ jí byl pobyt v ruzyňské věznici, ale neopírá vyprávění o vlastní příběh, na přesně a nelítostivě vylíčeném pozadí vězeňského prostředí kreslí jeden za druhým portréty žen, s nimiž se octla ve výbušném a těsném prostředí cely. Vězeňkyně mají společnou touhu, a to touhu po svobodě v prostředí působící krutě a negativně. Z některých se zde stávají egoisté, jiní i v psychicky náročném prostředí dokážou myslet na druhé a snaží se ostatním zpříjemnit pobyt.... celý text
Kde začíná člověk? Long
Mrazivé svědectví o životě v ženské věznici. Realistický obraz všudypřítomného odlidštění a degradace člověka. Osobní zpověď politické vězeňkyně Evy K...celý text recenze
Štítky knihy
zfilmováno vězení, věznice 80. léta 20. století ženské věznice komunistický režim oběti komunismu Ruzyně (Praha) české rományAutorovy další knížky
1990 | Přítelkyně z domu smutku |
1967 | Smuteční slavnost |
1991 | Jan Hus |
1990 | Pozůstalost pana Ábela |
2013 | Tajemství sametu |