Rudá setba recenze

Román vypráví drobných lidech, kteří vyhnáni z půdy putují s úžasným vypětím sil trnitou stepí za novým zaměstnáním. Amado rovněž líčí činnost loupeživých tlup, nakažlivost náboženského hnutí a v závěru pak zdůrazňuje uvědomělé sociální povstání a práci komunistické strany, která hájí především zájmy utlačovaného venkova. Když odňal majitel černochu Jeronýmovi pronajaté políčko, putoval Jeroným s rodinou – tak jako tisíce jiných – trnitou stepí do města za prací. Mnozí cestu nevydrželi, jiní se z hladu stali bandity, někteří hledali východisko v náboženském blouznění a bloudili, živíce se krádežemi, po kraji. Brazilská vláda řešila tuto situaci vysláním drancujících a terorizujících policejních oddílů. Nastal nesmyslný bratrovražedný boj. Avšak v městech zatím se připravuje brazilský proletariát k zúčtování s viníky: klikou důstojníků, plantážníky a ostatními vykořisťovateli. Poupata bolesti a vzpoury vyrostla z rudé setby krve a hladu.... celý text