Superpozice recenze

Všechny postavy v této knize se vymyslely samy, nebo z nich to, čím jsou, udělali matka, otec, spolužáci, svině a kreténi. Peprné motto románu Superpozice, což je termín z kvantové fyziky i geologie, nás uvádí do světa šestadvacetileté hudebnice Izy Lewinové: jako dítě přišla do Německa s ruskožidovskými rodiči na začátku devadesátých let. Izy se ptá: Jsem Ruska, Židovka, Němka? Rozhodně si myslí, že říkat o někom, že má migrační pozadí, je blbost; ona říká „migrační popředí“. A tak glosuje svou každodennost, chodí na mejdany, hraje pro peníze, bloumá po Berlíně… Poetický jazyk se střídá s politicky nekorektním a vytváří zajímavou románovou mozaiku.... celý text