Vyhledávání v diskuzi

Slovný futbal:
Elena: Mračna nad turnajem - Zobrazit vlákno diskuze

Odešli nám....:
Včera, tedy v sobotu 3. srpna, se stáhla mračna nad českou literaturou, respektive literární historií, kritikou a editořinou: zemřel jeden z největších editorů moderní literatury, jakou tato země a jazyk kdy poznali, Jiří Opelík. Současně bylo oznámeno, že už prvního srpna skonala v pouhých třiapadesáti letech Markéta Kořená – jako někdejší redaktorka Lidových novin a Orientace symbolicky na začátku měsíce, v kterém Lidové noviny přestanou vycházet. - Zobrazit vlákno diskuze

Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke:
Nastalo šedé, zatažené ráno a ve městě panovalo dusné horko, které k zemi tlačila nízko visící mračna. (Oliver Bowden - Assassin's Creed: Renesance) - Zobrazit vlákno diskuze

Knižní šibenice - hra:
Bílé mraky, černá mračna a taky tam je ... interpunkční čárka! - Zobrazit vlákno diskuze

Knihy, po kterých pátrám - poraďte:
Lilithen, je to z knihy Jaroslav Vrchlický: Nové překlady Victora Huga, vyd. J. Otto, 1901 (do DK ta kniha vložená není), a najdete tu báseň zde: https://cs.wikisource.org/wiki/Nov%C3%A9_p%C5%99eklady_Victora_Huga/Na%C4%8D_myslili_dva_jezdci_v_lese Nač myslili dva jezdci v lese Jak černá byla noc a kterak les byl tmavý! Mě Herman po boku jel zrovna jak stín mhavý, trysk našich koní hřměl, kam Bůh sám chtěl, kol mračna hnala se jak mramorové lomy, a hvězdy lítaly skrz větve mezi stromy jak roj ohnivých včel. Já pln jsem lítosti a utrpením zlomen, duch slabý Hermanův jest skepsí prázdnou zhromen, já pln jsem lítosti. Ó spěte, lásky mé! A jak jsme pustinou dál v trysku uháněli, děl druh: O hrobech sním, které se otevřely! a já děl: Na hroby já myslím zamčené! On hledí do předu, zpět obracím se v stínu a koně cválali dál tryskem přes mýtinu, zvon z dálky, po větru, zněl zvukem stlumeným, On děl: Já o těch sním, jež trudný život znavil, kdo žijí, zápasí. — A já mu na to pravil: O těch, jichž není více, sním. Fontány zpívaly. Co fontány jen pěly? A duby šeptaly. Čím šepty jejich zněly? jak staří soudruzi, kde kol se pohnuly. Děl přítel: Žijící tak málo v říš tu vkročí, víc očí pláče tu a víc tu slzí očí a Běda! já jsem děl, však jiné usnuly! A Herman začal zas. Je velkou bědou žití. Víc mrtví netrpí. Jsou šťastní a já kvítí jich hrobů závidím, kam listí své hvozd střás’, neb noc ta hladí je hvězd sladkých září z vejší a nebe svítící jich duše ukonejší v jich hrobech v jeden ráz! A já děl: Umlkni! Nad taji chvěj se všemi! Ti mrtví pod námi hluboko leží v zemi, ti mrtví, srdce jsou, ti drazí v mládí dnech, to svatý anděl tvůj, to otec, tvoje máti, svým hořkým sarkasmem je nemať, nech je spáti, vždyť musí slyšeti náš hovor jako v snech! - Zobrazit vlákno diskuze

Knižní šibenice - hra:
Mračna sedí, ta to jsou. - Zobrazit vlákno diskuze

Knižní šibenice - hra:
To budou spíše Kečupová mračna. - Zobrazit vlákno diskuze

Tvůrčí psaní a vydávání aneb pisálkové mezi námi:
ZlatáVrána, radila by som si to poriadne prečítať, pretože niektoré tie vety sú dosť kostrbaté. Napríklad „Do okolí táhlo varování o tomto místě“, „Jediný pud sebezáchovy nezradil; než se nadál vzal nohy na ramena a byl pryč“ a „Cestou podpalovaly, co bylo v jejich cestě, a osvětlovaly jinak tu široširou tmu.“ A tiež by sa zišlo odstrániť zbytočnosti, napr. „vyjití slunce nad obzor“ – slnko vychádza vždy nad obzorom, „zahřměl ohlušující“ – radšej zazněl ohlušující alebo len zahřměl, „slunce zmizelo úplně z dohledu“ – ak slnko zmizne, je jasné, že len z dohľadu, ale inak tam stále je. „Většina tvých kostí v těle“ – kosti sú len v tele, mimo telo žiadne kosti nemáme. Tiež je fajn používať kontrolu pravopisu, aby upozornila na také chyby ako pomale, vlná, znich, by jsi. Topivcom by som neprisúdila milenky, ale družky a úvodzovky by som odstránila, oči by mali byť skôr temně zelené , než temno zelené, a bacha na slovo poprsí, to znamená dvě ňadra, takže dvě poprsí sú v skutočnosti čtyři ňadra. „Vyjití slunce“? Nie radšej východ slunce? A pozor na nelogickosti – v jednej vete sú mračna čierne a v ďalšej tmavnú. Ak majú tmavnúť, radšej by mali byť sivé. Pochybujem, že topivci sa menia na prach a popol, keď sú vo vode, na súši by to šlo, ale vo vode sa z nich stane len brečka. „Chvíli se nesla dolů rozřezavši černé mraky“ – tie mraky sa rozostúpili v predchádzajúcej vete, „vypadla“ znie, akože to nemá pod kontrolou. A „v bílém slunečním“ čom? Ešte by ma zaujímalo, čo je to chuť po smrti. Zúfalstvo chápem, aj túžbu po nebezpečenstve, ale len tak mne nič tebe nič zatúžiť po smrti? A keď už niekto zatúži po smrti, tak za to ťažko zaplatí životom. Životom sa platí za chyby, trebárs za to, že sa človek vydá nepripravený do hôr, nie za úmyselnú samovraždu. - Zobrazit vlákno diskuze

Trojslovný příběh:
mračna much, které - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Tak ze severu hlásím citelné ochlazení na krásných 18 stupňů a po dešti už ani památky. Ale stálo to tu za to, vody napršelo pomalu jezero a aj na kroupy došlo. Sice žádný pingpongáče, měly v průměru tak 0,5 nejvýš 2 cm a tak to ani moc nebolelo. Jen doufám že nikdo z vás neměl tak blbý nápad jako ten můj pitomec, kterého neodradila stahující se mračna a vyjel si na své tradiční večerní plavání. Mimochodem termín "zůstal stát jako když do něj uhodí" je, podle toho co říkal, dost přesný výraz, akorát že on to zažil ve vodě. - Zobrazit vlákno diskuze

Nono (aneb štrikovna):
https://zpravy.idnes.cz/dopis-dominik-duka-vatikan-papez-frantisek-krestane-madnat-prodlouzeni-1a5-/domaci.aspx?c=A180213_155640_domaci_hell nad dalším lotrem se stahují mračna. Doufejme že papež už ho neproudlouží. Pověst církve už tento bezpáteřní člověk pošpinil dost. - Zobrazit vlákno diskuze

Knižní šifra - pomůže někdo?:
Moc děkuji MarkuG a intelektuálce. :) Jinak Laime: Meč je zahnut do nějakého tvaru a s tím souvisí i ta mračna. Název knihy je součástí velmi populární fantasy ságy. - Zobrazit vlákno diskuze

Pod květy skořicovníku:
Podzimní jitro Ves v šeru spí, sám chodím po hrázi; kol pole jen a pole bez hrází. Jen žluté listí, oč zavadí nohy, na obzoru jen černají se stohy. Ach druhdy jaké vášní útoky mi v srdce na témž místě hřměly! Teď všady mír, sen hluchý, hluboký, háj bezlistý je a luh osiřelý. Na úděl svého žití klidně zřím. To věru dost, ba víc než srdce žádá. že mohu klidně patřit na podzim, jak houstne mlha a jak listí padá. Jaroslav Vrchlický, Jak táhla mračna, 1885 - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou knihu právě čtete?:
Michael Bronec - Tři kapitáni 1: Mračna nad Arénou - Zobrazit vlákno diskuze

Prosím o opravu:
Je mi to upřímně jedno. Prostě opravuju, doplním a tak. Nestíhám vše (to nikdo tady ani nemůže, těch knih jsou mračna), a už cíleně nesleduji knihy. Z toho jsem vyrost a nemám už na to ani čas. - Zobrazit vlákno diskuze

Které slovo ve slovenštině a nebo v češtině vám dělalo problém v tom, že jste nevěděli co znamená?:
Je to jednoznačné. Synonymický slovník hovorí: mosúriť sa p.mračiť sa 2 mračiť sa 1. (os. i neos.) pokrývať sa oblakmi • oblačiť sa: od rána sa mračí; nebo sa mračí, oblačí • pomráčať sa: od severu sa pomráča • chmáriť sa • chmúriť sa (pokrývať sa temnými chmárami): obloha sa chmári, chmúri • zaťahovať sa • zaoblačovať sa (postupne sa pokrývať oblakmi): pomaly sa zaťahuje; obloha sa zaoblačuje • kniž. kaboniť sa: nebo sa kaboní • iba os. poťahovať sa: nebo sa poťahuje mračnami 2. sťahovať tvár do vrások (obyč. ako výraz nevôle) • mraštiť sa: Ivan sa stále mračí, mraští • mŕštiť sa • vraštiť sa • chmúriť sa: mŕštil sa, vraštil sa nad obrazom; nechmúr sa toľko • expr.: škňúriť sa • mosúriť sa • škarediť sa • kniž. kaboniť sa: Čo sa mosúriš?; kabonil sa od rána • zazerať • nevražiť • pejor. gániť • expr. fľochať (nevľúdne pozerať): zazerajú, nevražia na seba; zlostne gánil, fľochal na suseda • nár. murgotiť sa • nár. expr. : fľočiť (Jégé) • flošiť (Gabaj) • subšt. ksichtiť sa - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou knihu čtete, když na vás padnou chmury?:
...Je zataženo, prší, dobrá nálada se ztratila někam pryč... ale slunce stále svítí a neprší. Stačí se podívat nad mračna. Lze to aplikovat i na budoucnost lidstva. - Zobrazit vlákno diskuze

Oblíbené první věty v románech:
Krásné téma. Mám ráda několik prvních vět: "Měla jsem farmu v Africe na úpatí Ngongských vrchů." (Vzpomínky na Afriku - Karen Blixenová) "Na počátku byla tma a jen duch boží se vznášel nad vodami." (Bible, Genesis) "Tohle byl překrásný den. Všechny dny byly překrásné. Zatím jich bylo právě sedm a déšť ještě nikdo nevymyslel. Jenže mračna, která se stahovala na východ od ráje, dávala tušit, že první bouře už je na cestě a bude stát za to." (Dobrá znamení - Gaiman, Pratchett) - Zobrazit vlákno diskuze

Čtení na pokračování 2 (neboli level 1):
Není vůbec zač:) A já ještě u té klasiky zůstanu, i když už mladší, a otevřu příběh další "velké" spisovatelky... Nezapomenu ani na kvetoucí bez ani na Blažené údolí. Tyhle věci jsou trvalé a nemohou se rozplynout. Vzpomínky na ně nebolí. To všechno jsem si říkala ve snu, zatímco mračna zahalovala tvář měsíce a já jako většina snících věděla, že sním. Ve skutečnosti ležím v cizině, sta a sta kilometrů daleko, a v nejbližším okamžiku se probudím v těsném, studeném hotelovém pokoji, jehož vzduch mě uklidňuje snad právě proto, že ho tu je tak málo, protáhnu se a obrátím se na druhý bok. Až konečně otevřu oči, udiví mě zářivé slunce a bezcitně jasné nebe, tak odlišné od hebkého měsíčního světla mého snění. Oba budeme mít před sebou nový den, bezpochyby dlouhý a fádní, zato plný míru a vzácné pohody, o jaké jsme dřív neměli ani potuchy. O Manderley hovořit nebudeme, ani svůj sen mu nebudu vyprávět, neboť Manderley už není naše. Neboť Manderley už není vůbec. - Zobrazit vlákno diskuze