Kůže tempo & emoce

Slavný protiválečný román Kůže je skvělým dokladem autorova stylu: nezaměnitelné kombinace reálného, dokumentaristicky přesného pozorování s tvůrčí nadsázkou, mnohdy záměrně vykreslující obrazy, jež hraničí s bizarností či absurditou. Jde o postup, který nejpřiléhavěji vyjadřuje Malaparteho téma –⁠ rok 1943, obsazení Itálie spojeneckými vojsky, doba, v níž staré hodnoty vzaly definitivně za své a nové byly teprve klopotně hledány, období mravního vakua... Neapol byla prvním osvobozeným evropským městem. Ovšem v čase, kdy zavládlo všeobecné nadšení nad koncem kruté války, si Malaparte položil otázku po ceně znovunabyté svobody a odpověď, k níž ve své knize dospěl, není jednoznačná. Střet vítězů a poražených (či osvoboditelů a osvobozených) je mnohem více střetem kultur a civilizací než zbraní. Proto má poválečná Itálie v autorově podání místy charakter až apokalyptický. A v tomto smyslu je třeba též chápat i závěrečnou, zdánlivě paradoxní větu románu: „Vyhrát válku je hanba.“ V roce 1981 natočila režisérka Liliana Cavaniová podle Kůže film s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli.... celý text