JulianaH. profil

Kdo jsem

Deutschland hat ewigen Bestand,
Es ist ein kerngesundes Land,
Mit seinen Eichen, seinen Linden,
Werd ich es immer wiederfinden.

Heine

Za nejsympatičtějšího chlapíka v bibli pokládám Piláta Pontského, jelikož se ptá, „co je pravda“, místo aby - tak jako jiná postava téže knížky, víte která - prohlásil, že Pravda je on. Na dotírání lůzy, aby odstranil nápis na Ježíšově kříži, pak Pilát odpovídá: „Co jsem napsal, napsal jsem.“ Proto je mi zároveň vzorem integrity, kterou by měl mít každý píšící člověk. Ave Pilát.

Ústřední otázka, kterou si kladu, je gauguinovské: „Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme?“ Odpovídají mi na ni Darwin a Nietzsche.
*
Z beletrie čtu skoro jenom klasiku, jelikož, jak řekl Leo Strauss, „život je příliš krátký, než aby člověk ztrácel čas s jinými knihami než s největšími“. Z literatury odborné oproti tomu beru do ruky ledacos.

Pokud mi tu na Databázi chcete napsat, ráda si popovídám. Na první zprávy odpovídám vždycky; jestliže neodepíšu na některou z řady následujících zpráv, znamená to jen, že nemám čas, tudíž se prosím nezlobte a neberte si to osobně. NEpište ale, patříte-li k těm, kdo si zdejší server pletou se seznamkou, díky. ;) [Edit: Ok, napíšu to sem radši ještě explicitněji, abych se vyhnula dalším nedorozuměním. Nejsem hetero, pánové. :)]

KNIHY PŘEČTENÉ V JINÝCH JAZYCÍCH:

SÁVITRÍ DÉVÍ MUKHERDŽÍ: Zlato v peci
5/5*

APOSTOLOS PAPAGIANNOPOULOUS: Monuments of Thessaloniki (1983?)
5/5⭐

Průvodce po nejvýznamnějších antických a byzantských stavbách Soluně (osmanským jsou věnovány 2 strany, těm z 19./20. stol. 3). Každou památku doprovází plánek a několik barevných fotografií včetně detailů a interiéru. Texty se věnují architektonické charakteristice stavby, ale i vzniku jejího názvu či dějinám. Části s památkami předchází úvod o dějinách Soluně, ty jsou ale počínaje turkokracií pojaty velice stručně.
Angličtina publikace je trochu zvláštní, transkripce řeckých jmen se drží novořecké místo anglické podoby, což může čtenáře neznajícího novořeckou výslovnost důkladně mást. Celkově mě ale knížka potěšila a trochu radostně, trochu nostalgicky jsem si nad ní zavzpomínala na tu nekonečnou řadu „našich“ kostelů z červených cihel. Na výtisku z knihovny UK je vepsáno „ex dono R. Dostálová“ — wow.

LYN RODLEY: Byzantine Art and Architecture
4,5/5⭐

Na základě této knihy jsem skládala zkoušku z dějin byzantského umění na Aristotelově universitě v Soluni. V kurzu se po nás ale vyžadovaly jen části věnované monumentálnímu malířství, takže celou jsem ji (zatím?) nečetla (i tak z ní mám 14 stránek výpisků ve Wordu). Každá kapitola nejprve uvádí čtenáře do politicko-historického kontextu sledovaného období, načež předkládá výčet jednotlivých památek s popisy a případně ilustracemi, bohužel jen černobílými. Některé památky (zvlášť ty, které se nedochovaly, takže si je nelze prohlédnout ani na fotce) mi jen podle názvu a popisu splývaly. Ale celkově je to skvělá kniha, obzvlášť krásně vystihující mou milovanou palaiologovskou renesanci.

BACHARAKI DOUKAINI: ΧΑΝΣ ΚΡΙΣΤΙΑΝ ΑΝΤΕΡΣΕΝ
4,5/5⭐

Jediná výtka: Stylizace páně Andersenova života do pohádky je až příliš nucená; nedá se říci, že od svého prvního literárního úspěchu byl pak pořád šťastný. Myslím, že jeho výjimečná citlivost se s naprostým štěstím vylučovala. Jinak empatické krátké vyprávění, spíše asi pro děti, s důrazem na autorovo chudé dětství v Odense. Bohatý obrazový doprovod. Celkově milých pár chvil nad knížkou.

DAVID STONE POTTER: THEODORA: ACTRESS, EMPRESS, SAINT. Oxford University Press 2015.
3,5/5⭐

Četba ke zkoušce. Je to trochu bulvární knížka na pomezí literatury faktu a beletrie. Ale čte se dobře a rychle a nakonec jsem se z ní přece jen leccos dozvěděla, např. o stravování, povstání Niká nebo poměrech v syrské části říše. Autor je téměř nekritickým ctitelem Theodory, její činy a myšlenky si romantizuje a dopouští se kvůli tomu bezuzdných spekulací a anachronismů. Alespoň však neostouzí Jana z Kappadokie. A oblíbila jsem si Justiniána, ten mi byl (na rozdíl od They) moc sympatický.

B. M. LAVELLE. FAME, MONEY, AND POWER: The rise of Peisistratos and Democratic Tyranny at Athens. Ann Arbor 2005.
⭐⭐⭐⭐
Ze všech knih, které jsem kdy četla (včetně monografií o raně středověkých osobnostech), je tahle nejvíc založená na dedukci. Vychází především z Hérodóta — tedy z několika odstavců, zkreslených propagandou a 100letým odstupem. Dalšími prameny jsou Thúkýdidés a Ústava Athéňanů, okrajově i další zdroje (komentář rukopisu, mince). Necelých 200 stran tyto údaje kriticky rozebírá a pokouší se vyvodit další informace z již známých. Autor konstatuje i samozřejmosti (P. shromažďoval co nejvíc vojáků, aby byl úspěšnější) a opakuje se. Závěry by bylo možné shrnout na 5 stran (= moje výpisky). Četba mě nebavila, ale to je spíš vina e-formy. Naopak se mi líbil důvtipný, vysoce kritický přístup k pramenům a absence apriorní zaujatosti proti Peisistratovi proto, že to byl „tyran“.

JILL KREYE (ed). THE CAMBRIDGE COMPANION TO RENAISSANCE / HUMANISM. Cambridge University Press 1996.
⭐⭐⭐⭐⭐

CYRIL MANGO (ed). THE OXFORD HISTORY OF BYZANTIUM. Oxford 2002.
⭐⭐⭐⭐
Jak už to u sborníků bývá, některé části se čtou lépe a jiné hůře. Osobně jsem nadšená ze všech příspěvků profesora Manga, kterých bylo naštěstí poměrně dost. Sdílím totiž jeho zájem o umělecké a náboženské aspekty dějin spíš než o politické. Nejvíc se mi líbil úvod, který předkládá jakýsi pokus o zachycení esence, génia Byzance. Oceňuji také vydatný obrazový doprovod. Zato výrazně postrádám přehled dynastií a jednotlivých panovníků. Důsledkem sborníkové formy je určitá nekomplexnost. Ty příspěvky, které se zabývají politickými dějinami, nejsou ničím víc než „telefonním seznamem“ jmen, navíc značně výběrovým. Budu to muset dohnat jinde. =(

CIZOJAZYČNÉ KNIHY A ČLÁNKY PŘEČTENÉ ZA AKADEMICKÝ ROK 2021/2

* Cyril Mango (ed). The Oxford History of Byzantium. Oxford 2002.
* Jill Kreye (ed). The Cambridge Companion to Renaissace / Humanism. Cambridge University Press 1996.
* Paula Findlen. Possesing the Past: The Material World of the Italian Renaissance. The American Historical Review , Feb., 1998, Vol. 103, No. 1 (Feb., 1998), pp. 83- 114. Published by: Oxford University Press.
* V. Parker, “Tyrannos: The Semantics of a Political Concept from Archilochus to Aristotle.” Hermes 126.2 (1998) 145–172.
* B. M. LAVELLE. FAME, MONEY, AND POWER: The rise of Peisistratos and Democratic Tyranny at Athens. Ann Arbor 2005.
* DAVID S. POTTER: Theodora: Actress, Empress, Saint. Oxford University Press 2015.

(... a pak mě přestalo bavit vést si seznam :D)