Yko profil
muž · statistiky
Nové knihy v seznamech
Kdo jsem
piste-povidky.cz/profil/Yko
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Založením jsem romanopisec, to připouštím, a mám zalíbení v dlouhých románech, které umožní jak spisovateli, tak čtenáři ponořit se do příběhu natolik, že se z fikce stává téměř skutečný svět. Když má taková tlustá kniha úspěch, nedojde mezi spisovatelem a čtenářem jen k flirtu — oni spolu uzavřou sňatek… Je však třeba něco říct o kratším, intenzivnějším prožitku. Může být osvěžující, někdy i šokující, jako valčík s cizincem, kterého už nikdy neuvidíte, nebo polibek ve tmě či krásná kuriozitka vyložená na laciném ubrusu v pouličním bazaru.
Stephen King — Bazar zlých snů
Přál bych si, aby mi byl někdo jednoduše pověděl pravdu přímo a bez vytáček, hned jak jsem byl dost starý, abych ji pochopil. Přál bych si, aby mi prostě řekl:
„Takže se to má takhle, Wayde. Jsi něco, čemu se říká ‚lidská bytost‘. Jedná se o jistý skutečně velice chytrý živočišný druh. Jako všichni ostatní živočichové na téhle planetě vyvinuli jsme se i my z jednobuněčných organismů, které žily před miliony let. K tomu došlo díky procesu nazývanému evoluce, o němž se toho dozvíš víc později. Ale můžeš mi věřit, přesně takhle jsme se tady všichni ocitli. Důkazy o tom jsou všude kolem, pohřbené v kameni. A pokud jde o tu historku, co jsi slyšel? O tom, jak nás všechny stvořil supermocný frajer jménem Bůh, který sídlí nahoře v nebi? Totální kravina. Celá ta záležitost s Bohem je ve skutečnosti hrozně stařičká pohádka, kterou si generace lidí předávaly po tisíce let. Všechno jsme si to vymysleli. Jako Santa Clause a velikonočního zajíčka.
Jo, a mimochodem… žádný Santa Claus ani velikonoční zajíček neexistujou. Taky bláboly. Sorry, hochu. Srovnej se s tím.“
Ernest Cline — Ready Player One
„Synku, víš, co je to historie?“
„É… něco, co se stalo v minulosti?“
„Ne,“ řekl a připoutal si plátěný opasek na drobné. „Historie je kolektivní hovno předků lidský rasy, obrovská a stále vyšší hromada sraček. V tuhle chvíli stojíme na jejím vršku, ale za chviličku nás zavalí lejna generací, který přijdou po nás. Proto nám oblečení dědy s bábou na fotkách připadá tak legrační, abych uvedl aspoň jeden příklad. A jako někdo, jehož osudem je zmizet pod sračkama vašich dětí a vnuků, si myslím, že bys mohl být aspoň trošíínku shovívavej.“
Stephen King — Lunapark