Angelika - Cesta do Quebecu zajímavosti

Angelika - Cesta do Quebecu
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36089/angelika-a-cesta-do-quebecku-36089.jpg 4 69 69
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Angelika série

< 11. díl >

Uprostred tvrdej kanadskej zimy zažíva Angelika tentoraz búrlivé premeny verejnej mienky o sebe a svojom manželovi. Po príchode do Quebecu sa záhadne stratí ich úhlavný nepriateľ, jezuitský páter Orgeval, no mienka kanadských duchovných sa prikloní na hrdinkinu stranu. Popri napínavých stretnutiach s predstaviteľmi cirkvi stretáva sa tu Angelika i so zaujímavými postavami zo svojej minulosti, medzi nimi s vojvodom de Vivone, k ktorým kedysi prežila ľúbostnú epizódu, no usiluje sa o ňu aj kráľovský vyslanec Bardagne. Ako sa Angelika dostane zo zamotanej siete osobných a spoločenských vzťahov a ako sa jej podarí uchrániť si pre seba Joffreya pred dotieravými quebeckými dámami, to všetko sa čitatelia dozvedia quebeckého spomienkového dielu. V ceste do Quebecu sa totiž väčšmi ako v predošlých dieloch spomína. Na svoje bývalé lásky si spomenie nielen Angelika a jej priateľky, ale aj jej synovia, ktorým Angelika celý život chýbala. No teraz sú všetci spolu a v studenej kanadskej zime ich hrejú hromničné sviečky i pekné city...... celý text

Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: , Slovenský spisovateľ
Originální název:

Angélique á Quebec 1, 1989


více info...

Zajímavosti (1)

Kniha obsahuje narážku na zatčení markýzy de Brinvilliers, nechvalně proslulé travičky, která pro majetek otrávila svého otce a dva bratry.

Líčení Martina d'Argenteuil odpovídá skutečnému průběhu dopadení markýzy: "Jednal přímo machiavelisticky mazaně. V klášteře v Liege, kde se skrývala, se představil jako opat. Tomu není nic svaté, sehrál jí dojemnou scénu. Protože už byla pět let zavřená mezi těmihle ženskými, nemohla mu přece odolat, víte, jak byla vášnivá! Sehrál jí milostnou scénu a přesvědčil ji, aby s nám uprchla. Jakmile překročili práh kláštera, zatkl ji…“

O markýze (a jejím dopadení) v našem prostředí píše mj. F. G. de Pitaval (Slavné kriminální případy) či V. P. Borovička (Pařížská Sûreté pátrá).

POZN.: V textu je chybně uvedeno slovo "opat". Desgrez do kláštera pronikla jako ABBÉ. Toto slovo původně ve Francii skutečně označovalo představeného kláštera, ale král získal konkordátem z r. 1516 od papeže právo jmenovat přes 200 opatů doporučených, v důsledku čehož se mnoho synů z šlechtických rodin věnovalo duchovnímu stavu, ježto měli obročí již zaručené či spoléhali, že je získají. Počet obročí však nestačil a mnozí z nich se proto zaměstnávali jako vychovatelé (vzpomeňme na vychovatele Angeličiných synků abbého des Lesdiguires!), spisovatelé a nejvíce jako domácí přátelé a společníci v domech velmožů a boháčů. V 17. stol. byl abbé každý mladý muž z dobré rodiny, který měl vyšší nebo nižší svěcení.

O markýze (a jejím dopadení) v našem prostředí píše mj. F. G. de Pitaval (Slavné kriminální případy) či V. P. Borovička (Pařížská Sûreté pátrá). (tatjana1737)