Dejiny Slovenska a Slovákov v časovej následnosti faktov a dvoch tisícročí zajímavosti
Milan Stanislav Ďurica
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156796/bmid_dejiny-slovenska-a-slovakov-v-casov-0Cz-156796.jpg
4
20
20
Piate, doplnené vydanie knihy, vydané pri príležitosti 20.výročia obnovenia slovenskej štátnosti a 1150. výročia príchodu vierozvestcov sv.Cyrila a Metoda. Jej cielom je poskytnúť čitateľovi vyčerpávajúcu syntézu dejín Slovenska a Slovákov.
Zajímavosti (2)
Pokud encyklopedii, svojí strukturou podobnou např. Čapkovým Dějinám zemí Koruny české v datech, otevřeme na jakékoli straně, je na první pohled patrné, že autor své „závěry“ překládá jako daná zjištění, jako objektivní fakta řazená v čase. Autor je sice vzdálen prvoplánovém či na první pohled zjevnému ideologizování, není však možné si neuvědomit, že již pouhé řazení faktů je subjektivní, nemluvě o jejich dalších grafických (podtržení, velká písmena), logických (řazení událostí za sebou), terminologických (pražská vláda nařídila…, vznik Česko-Slovenska…) úpravách, které mají od žádané objektivity daleko. Při pozornějším studiu nalezneme subjektivní přístup již v samotných heslech a terminologii: slovenský král Svatopluk, 902 Maďaři napadli Slovensko, Dagobert napadl Sámovo Slovensko apod.
Přes snahu postupovat úzkostlivě v chronologickém pořadí se práce nepřesnými nebo zkreslenými údaji jen hemží. Autor také mnohdy porušuje svoji tzv. kalendářní metodu a mnohé údaje doplňuje vlastními komentáři, citáty různých, často anonymních autorů a úryvky z dokumentů, které nejsou pro zvolené téma relevantní či svojí výpovědí dostatečně hodnotné. Autor je tvůrcem dějin – tam, kde fakta neodpovídají, neváhá, aby je zkonstruoval a začlenil svůj výklad do „logiky dějin“. V tomto přístupu, stejně jako ve snaze dějiny přesně datovat, matematicky uchopit, aby se „vždy něco dělo“, připomíná svého kolegu, kronikáře Václava Hájka z Libočan, který dějiny rekonstruoval v 16. století.
PhDr. Marek Šmíd (onRock)
Rozvířené diskuse kolem Ďuricovy knihy jsou dokladem, že Slováci vnímají své dějiny citlivěji než např. Češi. Ďurica své romantické hledání kořenů Slovenska přesouvá i do období, kdy slovenská státnost ještě neexistovala. To mu však nijak nebrání v prosazování jednolité nepřerušené linie dějin, která se táhne od 5. století až do dnešních dnů. Můžeme souhlasit s historikem I. Kamencem, jenž konstatoval, že tato kniha nepatří do škol ani jako příručka, ani jako učebnice dějin.
PhDr. Marek Šmíd (onRock)
Štítky knihy
Slovensko, Slovenská republika Slovensko a Slováci slovenské dějiny české dějiny Slovenská republika 1939-1945 (Slovenský štát) nacionalismus dějiny národů a států
